Peking - Šéf eurovalu Klaus Regling již dorazil do Pekingu, aby vyjednával záchranu eurozóny. Má se zde setkat se zástupci ministerstva financí a centrální banky. Právě Čína by mohla přispět do záchranného fondu eurozóny EFSF. Informovala o tom agentura AP.
Regling přiletěl do Pekingu pouze jeden den po skončení krizového summitu eurozóny, na kterém se lídři EU snažili najít řešení evropské dluhové krize. Zde se dohodli mimo jiné na rozšíření kapacity eurovalu nebo na osekání řeckého dluhu.
Podrobné informace o summitu Eurozóny:
"Zatím chceme jen zvážit základní podmínky, ne se dohodnout na konkrétním řešení," uvádí zástupce EFSF s tím, že na konci dnešního jednání žádné závěry známé nebudou. S tamními odborníky plánuje probrat, jak nastavit parametry investice, aby byla pro Čínu nebo další země atraktivní. Záležet bude například na zárukách, které by eurozóna Číně poskytla.
Euro jako vhodná investice
Jak velkou částkou by Čína mohla přispět, Regling odmítl říct. Financial Times zmiňují sumu 50 až 100 miliard dolarů (884,5 miliardy Kč až 1,77 bilionu Kč), odvolává se na dva poradce, kteří jsou blízcí čínské vládě.
Podle Reglinga Čína potřebuje investovat své miliardové měsíční přebytky ze zahraničního obchodu do bezpečných aktiv - a jedním z nich by se mělo stát právě euro, myslí si ředitel EFSF.
"Regling připomněl, že dluhopisy EFSF mají nejvyšší možný úvěrový rating," doplňuje agentura AP. Od května 2010, kdy fond vznikl, Čína údajně skoupila 40 procent všech dluhopisů, které EFSF vydal. Za jakou cenu, ale šéf eurovalu odmítl sdělit.
Čína bude chtít ústupky
Zapojit se do řešení problémů Evropské měnové unie (EMU) by podle AP pomohlo Číně dosáhnout vedoucí role v oblasti světových financí.
V současné době si už země užívá vedoucí postavení na asijském trhu. "Po krizi z let 1997 a 1998 nemá žádná země v regionu nejmenší chuť žádat o pomoc Mezinárodní měnový fond," vysvětluje deník Financial Times. Připomíná tak propad, k němuž ve východní Asii došlo v důsledku úvěrové expanze.
Galerie: Zatím co Evropu sužuje krize, Čína staví
S možnou účastí Číny ale řada Evropanů nesouhlasí. Upozorňují na to, že Čína bude za svoji vstřícnost požadovat, aby Evropa přestala zemi kritizovat kvůli porušování lidských práv. Stejně tak by se pro Evropu mohlo stát složitějším vytváření obchodních bariér, které mají zabránit přílivu levného čínského zboží na místní trhy.
"Na podobný problém jsem zatím nenarazil," říká Regling a zdůrazňuje, že on zastupuje pouze euroval, nikoliv Evropskou unii.
Pomoct eurozóně je zatím nejistá
Ochotu pomoct Evropě vyjádřili čínští politici již dříve. Prozatím se však drželi svých běžných aktivit, jako je nákup evropského zboží a investice části obchodního přebytku do bezpečných dluhopisu EFSF.
Že se Peking odhodlá k větší akci, tedy zatím potvrzené není.
Podle Financial Times je možné, že bude Čína k takto masivní investici zdrženlivá. "Už dva roky sleduje Evropu, jak kulhá od jednoho krizového summitu k dalšímu, každý z nich označuje jako průlomový a nakonec pouze zklame," doplňuje deník.
Situace je v Evropě nejistá i nyní. Zatím co se v Číně jedná o záchraně, Ústavní soud v Německu v pátek pozastavil činnost speciálního parlamentního výboru - právě ten měl místo parlamentu schvalovat naléhavé akce EFSF. Na založení výboru si stěžovali zákonodárci, podle kterých vláda obešla pravomoc parlamentu a rozhodování přesunula na malý výbor, kterým by změny spojené s eurovalem prošly rychleji.
Skeptický zůstává i prezident Světové banky Robert Zoellick. "Nemyslím si, že Čína se jen tak objeví jako hrdinný zachránce Evropy," říká pro BBC News.
Že druhá největší ekonomika světa do EFSF investuje, věří například investor Jim Rodgers. Podle něj si Čína bude chtít koupit hlavně dobrou pověst.
Kromě Číny by na záchranu eurozóny mohly přispět i další rychle rostoucí země. Zástupci Brazílie, Ruska, Indie a Jihoafrické republiky vydali již před měsícem prohlášení, podle kterého jsou otevření případné účasti na podpoře stability v EMU.
