Šéf ECB tlačí na Berlín, aby přistoupil na pomoc Kypru

ČTK ČTK
28. 1. 2013 9:18
Třetí nejmenší člen eurozóny se může stát novou rozbuškou jinak už zklidněné krize
ECB. Ilustrační foto
ECB. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Berlín - Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi se dostal do sporu o záchranu Kypru s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem, jemuž se do finanční pomoci finančně nepříliš transparentního Kypru nechce.

Draghi tvrdí, že bankrot země, která se na ekonomice měnové unie podílí 0,2 procenta, může ohrozit celou eurozónu. Napsal to německý týdeník Der Spiegel.

Minulý týden Draghi podle Spiegelu na zasedání ministrů financí eurozóny odmítl Schäubleho názor, že Kypr není "systémově důležitý" a že jeho bankrot nebude znamenat pro eurozónu žádnou hrozbu. Šéf ECB argumentoval tím, že dvě největší kyperské banky, o jejichž záchranu především jde, mají rozsáhlou síť poboček v Řecku a že obavy jejich klientů o bezpečnost vkladů by mohly rychle ukončit křehké uklidnění v této zemi i v celé eurozóně.

Kypr může být nová rozbuška krize eura

Schäuble opakovaně prohlašoval, že není zatím vůbec jasné, zda by "problém Kypru mohl být nebezpečím pro eurozónu jako celek". Na Draghiho stranu se podle zdrojů Spiegelu postavili evropský komisař pro hospodářství a měnu Olli Rehn a šéf záchranného fondu eurozóny ESM Klaus Regling. Před opětným propadem důvěry v eurozónu v důsledku kyperské krize varoval i německý člen užšího vedení ECB Jörg Asmussen.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Kypr, aby uskutečnil ekonomické reformy a zejména zavedl zákony proti praní špinavých peněz. Kypr funguje jako daňový ráj pro bohaté Rusy, popírá však obvinění z toho, že je centrem praní špinavých peněz.

Kypr loni v červnu požádal Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o pomoc poté, co dvě největší místní banky utrpěly kvůli svému napojení na Řecko obrovské ztráty a byly nuceny požádat o pomoc stát. Země se rovněž potýká s první recesí za téměř 40 let a více než rok nemá přístup na kapitálové trhy.

Kypr je třetím nejmenším členem eurozóny. Výše pomoci zatím nebyla stanovena, podle zdrojů by ale mohla dosáhnout 17,5 miliardy eur (448 miliard Kč), což se téměř rovná ročnímu hrubému domácího produktu země. Z toho banky by měly dostat asi deset miliard eur.

 

Právě se děje

Další zprávy