Kypru hrozí bankrot. Ve hře jsou i vklady v bankách

Tereza Holanová Tereza Holanová
18. 1. 2013 13:30
Půjčka pro Kypr jsou sice jen "drobné", jenže vyšší než tamní HDP

Nikósia - Další zemí eurozóny, která zřejmě dostane finanční injekci, je Kypr. Množí se totiž obavy, že bankrot malého státu, který zažívá nejhorší krizi za posledních čtyřicet let, by vážně podkopal stabilitu měnového celku.

Miliardy by zemi měly poslat Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka.

Pomoc ale nebude zadarmo, především Němcům totiž dochází trpělivost. Kromě toho se objevil zatím nevídaný návrh - sáhnout na vklady klientů. O peníze by tak přišli i zákazníci z Ruska.

Situace na Kypru může vzbuzovat mnohem více obav než řecká krize, varoval předseda Euroskupiny Jean-Claude Juncker.

Ostrovní ekonomika se sice podílí na HDP eurozóny pouze 0,2 procenta a plánovaná pomoc ve výši 17,5 miliardy eur představuje ve srovnání s Řeckem či Irskem jen "drobné" - ne však pro kyperskou ekonomiku.

Zmiňovaných 17,5 miliardy od věřitelů, pro které se již vžilo označení Trojka, se totiž zhruba rovná ročnímu HDP Kypru. A v tomto relativním vyjádření tak země potřebuje zatím největší pomoc v eurozóně.

Tuzemští analytici se nicméně nedomnívají, že by Kypr znamenal pro eurozónu velké nebezpečí. "Požadovaná částka je stále nesrovnatelně menší, než jakou dostaly ostatní země," myslí si například analytik Jaroslav Brychta z X-Trade Brokers. Na absolutní velikosti záleží také podle analytika České spořitelny Jana Jedličky.

Markéta Šichtařová z Next Finance je přesvědčena, že i kdyby musel Kypr měnovou unii opustit, eurem to vzhledem k velikosti země nijak neotřese a ani se to oficiálně nebude považovat za rozpad eurozóny.

Záchrana od "kolonialistů"?

Ani záchrana od "kolonialistů", jak trojici věřitelů označuje kyperský prezident, ale zatím není jistá. Jednak panují neshody mezi věřiteli, proti injekci pro další zemi EU začínají protestovat také němečtí poslanci, zvláště sociální demokraté.

"Pokud po nás Merkelová chce, abychom kývli na pomoc Kypru, bude muset předložit vynikající argumenty. Což se zatím nezdá pravděpodobné," uvedl podle listu Spiegel jejich šéf Sigmar Gabriel.

Tentokrát by totiž peníze neposloužily na záchranu německých či francouzských bank, jako se tomu dělo v případě Řecka, nýbrž převážně domácích institucí (podle studie The Banking System in Cyprus mělo v roce 2009 přes 60 procent institucí kyperského vlastníka, trojice největších přitom kontrolovala více než polovinu všech vkladů) a jejich ruských klientů.

Ti v místních bankách drží až pětinu všech depozit, podle deníku The New York Times to je 18,3 z 91,5 miliardy dolarů. Rusy sem přilákala hlavně skutečnost, že se jedná o destinaci v eurozóně, která zároveň uplatňuje výhodné daňové podmínky.

Kontroverzní plán

Jak případná pomoc proběhne, nemá mezi sebou jasno ani Trojka. Mezinárodní měnový fond prosazuje, aby se do ozdravné kúry zapojil i soukromý sektor. A zástupci měnové unie naznačili, že by mohlo dojít k zatím nevídanému řešení - k odpisu vkladu klientů.

Pro připomenutí: dosavadní škrty se děly vždy na straně aktiv, tedy pohledávek, které měly postižené banky vůči státu (například v Řecku).

"Říká se, že úředníci v Bruselu zvažují kontroverzní plán, v rámci kterého by klienti kyperských bank mohli být donuceni souhlasit se ztrátou svých úspor," píše The New York Times. "Při záchraně Řecka, Portugalska a Irska se injekce nesla ve znamení rozsáhlých půjček, zatímco vklady v bankách byly považované za posvátné," připomíná list.

"Jak to myslíte škrtnout? Jako že by banky použily vklady k sanaci vlastních problémů? Tak něco takového si v civilizované zemi nedovedu vůbec představit," reaguje Brychta s tím, že v takovém případě by se už Kypr dostal na úroveň Albánie.

Za vstup na riskantní půdu označuje podobný krok také Markéta Šichtařová z Next Finance. "Eurozóna by porušila své vlastní zákony týkající se pojištění vkladů," zdůrazňuje ekonomka. Střadatelé by se pak podle ní uchýlili k vlně arbitráží, které by vyhrávali.

Jedlička proto předpokládá spíše "řecký scénář". To znamená, že v nejhorším by došlo k odpisu části hodnoty kyperských státních dluhopisů.

Na co ostrovní ekonomika doplatila

Kypr se po Irsku a Islandu stal další zemí, která si přivodila bankovní krizi. Hlavním problémem je tedy největší dluh domácností v eurozóně, a také pohledávky vůči řeckým klientům.

Jak uvádí Mezinárodní měnový fond, tamní banky poskytly úvěry v hodnotě 152 miliard eur, tedy 8,3krát více, než je kyperské HDP. Z toho Řekové dluží bankám 29 miliard eur. Podle Světové banky dosahuje poměr domácích bankovních úvěrů k HDP hodnoty 298,4 procenta.

"Téměř trojnásobek soukromých úvěrů k HDP je světový rekord. Na dalších místech jsou Dánsko, Irsko a Španělsko a všechny tyto země také trpí bankovními krizemi, ačkoli o té dánské se tolik nepíše," komentuje ekonom Pavel Kohout.

"Blízkost Řecka samozřejmě situaci ještě zhoršuje, ale ostrov by trpěl krizí, i kdyby ležel v Severním moři," říká ovšem Kohout.

Sám vidí záchranu Kypru jednoduše. Eurozóna by měla nechat tento stát zkrachovat, čím rychleji, tím lépe. "Pokud nějaká hloupá německá nebo francouzská banka investovala na Kypru a přišla o peníze, ať si to vyříká se svými akcionáři nebo klienty, ale ať se nespoléhá na státní pomoc," myslí si ekonom.

Námluvy s Moskvou nedopadly

Pokud Trojka Kypru nakonec pomůže, nebude se jednat o první peníze, které ostrov dostal. V loňském roce se mu povedlo získat již 2,5 miliardy eur od Moskvy, kterou dosluhující komunistický prezident Demetris Christofias požádal o pomoc.

První balíček ovšem nestačil, tak se Kypr zeptal na další peníze - původně pouze o pět miliard. "Tentokrát ale někdo v Kremlu řekl ´nět´ a ukázal, že i jejich solidarita má své hranice," uvádí Financial Times s tím, že pak zemi nezbylo nic jiného než se obrátit k "mužům v černém", jak Trojku nazývají pro změnu Španělé.

Podle Jedličky může pomoc ohrozit pouze krátkozrakost kyperských vrcholných politiků, kteří nebudou ochotni výměnou za peníze provést potřebné škrty.


 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy