* Lídři eurozóny schválili pro Řecko záchranu č. 2 14 měsíců poté, co dostalo pomoc č. 1 * Plán tentokrát už pouze neodkládá řecký dluh na později, má ho také snížit až o čtvrtinu * Je komplexnější než loňská pomoc č. 1, počítá s novou evropskou ratingovou agenturou a "evropským měnovým fondem" * Myslí víc do budoucna, nabízí Řecku "Marshallův plán" pro modernizaci ekonomiky * Trhy plán uvítaly výrazně optimisticky. Jestli skutečně zabere, ukáže až čas v Itálii a Španělsku

Brusel - Dlouho očekávaný záchranný program před finanční panikou šířící se ze zadluženého Řecka je na světě.

Nová pomoc pro Řecko by měla mít objem 109 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu korun), vyplývá z prohlášení unijního prezidenta Hermana Van Rompuye na sociální síti Twitter.

Ze závěrů mimořádného summitu eurozóny v Bruselu vyplývá, že tentokrát bude do řízeného bankrotu zapojený i soukromý sektor, tedy banky a další finanční instituce. Ty by měly poskytnout celkem 135 miliard eur během příštích 30 let.

Plán tak podle Financial Times sníží dluhovou zátěž Řecka o čtvrtinu.

Řekové získají i nižší úroky pro půjčky, které se budou pohybovat mezi 3,5 až čtyřmi procenty. To je snížení o zhruba jeden procentní bod proti současnosti. Tento krok by přitom měl řecké vládě ušetřit zhruba 30 miliard eur v příštích deseti letech.

Pomoc, jak byla nakonec schválena, najdete přehledně shrnutou v naší grafice

Řekové vše splatí, slibuje Sarkozy

Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho nyní není pochyb o tom, že Řecko všechny své závazky splatí. "To, co teď děláme pro Řecko, už nebudeme dělat pro žádnou jinou zemi eurozóny," řekl novinářům.

Dohodou ovšem snahy o stabilizaci evropské měnové unie nekončí. Sarkozy podle vlastních slov spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na podzim navrhne vznik evropské ratingové agentury, která by měla EU zbavit závislosti na hodnocení tří agentur ze Spojených států (Moody´s, Fitch, Standard & Poor´s).

Sarkozy ve svém projevu rovněž několikrát použil slovní spojení Evropský měnový fond, který by podle něj mohl vzniknout ze současného záchranného fondu eurozóny a z Evropského stabilizačního mechanismu, který začne fungovat v roce 2013.

Unie chystá "Marshallův plán"

Závěrečný dokument počítá i s vytvořením obdoby Marshallova plánu, který by ale měl platit jen pro Řecko oslabené tvrdými úspornými škrty.

Plán počítá s přílivem peněz z unijních strukturálních fondů na projekty, které podpoří hospodářský růst a konkurenceschopnost země.

"Členské státy a Evropská komise zmobilizují všechny nezbytné prostředky a poskytnou Řecku výjimečnou technickou pomoc, která pomůže zajistit uskutečnění nutných reforem," uvádí návrh závěrečného textu.

Trhy už během dne reagovaly na summit s optimismem. Poté, co odpoledne unikly závěrečné návrhy, posílily americké akcie o 1,3 procenta, na burze v Miláně dokonce o čtyři procenta, ve Španělsku o tři procenta.

Nejvíce rostly akcie evropských bank. Německá Commerzbank si připsala dokonce devět procent, Deutsche Bank 3,6 procenta. Francouzská Société geénérale (matka naší Komerční banky) a Credit Agricole získaly kolem šesti procent.

Otazníky nad Itálií a Španělskem zůstávají

Právě německé a francouzské banky jsou přitom nejvíce vystaveny řeckému dluhu. Výrazně posílily i britské banky.

První komentáře ale zároveň předčasný optimismus krotí.

Bývalý zpravodaj deníku Financial Times ve Washingtonu a v Bruselu, zakládající člen deníku Financial Times Deutschland Wolfgang Munchau si například myslí, že plán obsahuje "užitečné kroky, ale ne moc strategie" a že existenčním nebezpečím je teď Itálie a Španělsko.

Právě tyto zadlužené země jsou teď pod drobnohledem investorů, kteří víc než dříve zvažují, jestli půjčí peníze vládám, u kterých si nemohou být jisti, zda budou schopné splácet své závazky. Čtvrteční summit byl z velké části veden snahou obnovit jejich důvěru.

Jaké jsou podrobnosti plánu?

Splatnost půjček ze záchranného mechanismu EFSF (European Financial Stability Facility) bude podle dokumentu prodloužena ze sedmi a půl roku na nejméně 15 let.

Úrok půjček z EFSF by měl být snížen z přibližně 4,5 procenta v současnosti v případě Řecka a Portugalska na zhruba 3,5 procenta. Sazby nicméně nepůjdou pod úrok, za který si EFSF půjčuje na trzích.

Dokument také počítá s tím, že vznikne takzvaná úvěrová linka, jejíž obdoba již funguje u Mezinárodního měnového fondu (MMF).

O půjčku tak budou moci žádat i země, které se neocitly v hluboké krizi, ale chtějí se ochránit před případnými problémy. Čerpání úvěrů nebude nejspíš vyžadovat přijetí drastických úsporných opatření, jako je tomu v případě finanční pomoci pro Řecko, Irsko či Portugalsko.

Na řešení se budou podílet i soukromí investoři

Prakticky jistotou je také zapojení soukromého sektoru do nového záchranného programu pro Řecko. Finanční sektor podle dokumentu projevil ochotu podpořit Řecko na dobrovolném základě pomocí možností, které jsou k dispozici. Banky a další finanční instituce mají tři možnosti.

Buď vymění své dluhopisy za dluhopisy s delší splatností (bond swap), zavážou se k nákupu dalšího řeckého dluhu (bond rollover), anebo dluh odprodají vládám eurozóny (bond buyback). O těchto možnostech se ještě bude jednat.

Tento proces ale zároveň velmi pravděpodobně Řecko "uvrhne" do takzvaného dočasného  řízeného bankrotu (selective default), čemuž se zpočátku bránila Evropská centrální banka (ECB).

Konečný verdikt ovšem ovlivní i ratingové agentury. Pokud se však rozhodnou podle předpokladů, centrální banka možná nebude moci nadále financovat řecký finanční sektor. Měl by ji v tom však nahradit jiný mechanismus, který vytvoří státy.