Europoslanci ji schválili 394 kladnými hlasy. Proti se postavilo 215 evropských zastupitelů.
"Směrnici jsme pozměňovacími návrhy převrátili naruby a zajistili, aby zohledňovala i sociální rozměr. Nyní je rozhodně připravena ke schválení," uvedla těsně před hlasováním zpravodajka návrhu, německá socialistka Evelyne Gebhardtová.
Směrnice rozsvítí zelenou trhu se službami.
Ti, kteří služby poskytují, budou moci bez překážek překračovat hranice a krátkodobě pracovat v jiném členském státu Unie.
Konec zvláštních povolenek
Nesmí jim být přitom kladeny žádné překážky a úřady s nimi musí zacházet jako s místními (domácími) pracovníky.
Nesmí tedy po nich požadovat zvláštní povolení.
Podle odhadů eurokomisaře pro vnitřní trh Charlieho McCreevyho podpoří zavedení nové legislativy hospodářský růst EU. Mohla by vytvořit až šest set tisíc nových pracovních míst.
Přitom už nyní ve službách pracuje bezmála 70 procent evropské populace.
"Dopady nebudou tak dalekosáhlé. Návrh komise byl pozměněn a především okleštěn. Je třeba nynější znění, jak vyšlo z parlamentu, prozkoumat a propočítat jeho konkrétní dopady," uvedla Lucie Šestáková, zástupkyně ředitele odboru vnitřního trhu a služeb EU na českém Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Směrnici připravil před dvěma lety člen "staré" komise Romana Prodiho - Frits Bolkestein. Už tehdy se mu návrhem podařilo rozdělit Evropu. Zatímco nováčci v EU se jasně postavili za Bolkesteinovy návrhy, v původních zemích Unie vyvolaly masivní odpor.
Ostatně francouzské "ne" evropské ústavní smlouvě bylo - spíše než odmítnutím tohoto dokumentu - jasným vzkazem, že si zakladatelská země Unie nepřeje další vstřícná gesta vůči deseti novým členským zemím.
Francii, stejně jako třeba Německo, totiž obchází "duch polského instalatéra". Ten se v tamních médiích stal symbolem "sociálního dumpingu", tedy levné pracovní síly, která z nových členských zemí vtrhne na trhy starých států a připraví o práci místní.
Poslanci nechali opratě v rukou státu
Oproti původnímu znění, které předložila EK, se směrnice ve Štrasburku poněkud změnila.
Europoslanci schválili řadu dalších výjimek a omezení. Kromě výčtu služeb, na něž se směrnice nemá vztahovat, Parlament navrhl, aby poskytovatelé služeb podléhali především právu hostitelských zemí.
Právě tento bod se stal po parlamentním hlasování velmi nejasný. Původní znění směrnice jasně hovořilo o principu země původu. Nynější znění nemluví specificky ani o zemi původu, ani o zemi hostitelské.
Nejasnosti panují okolo směrnice
Většina se však přiklání k tomu, že jde jednoznačně o právo země, kde bude služba poskytnuta. Jednoznačné je to například pro zpravodajku návrhu Gebhardtovou. Také zástupci z českého MPO se k tomuto právnímu výkladu přiklánějí.
Nicméně mnozí pozorovatelé připouštějí, že lze znění inkriminovaného článku vysvětlovat i opačně.
V původním návrhu se počítalo s tím, že se například česká kadeřnice, která odjede pracovat do Paříže, bude moci nadále řídit pravidly, na něž byla zvyklá v Praze. Nyní to není tak jisté. Bude muset dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany životního prostředí, jak je určují francouzské zákony, ale francouzské úřady po ní v zásadě nemohou požadovat novou atestaci.
Státy pak mohou služby "z důvodů veřejné politiky, veřejné bezpečnosti, ochrany veřejného zdraví nebo životního prostředí" dále omezovat.
Z návrhu vypadly i pasáže o vysílání pracovníků.
Návrhem směrnice se nyní budou zabývat členské státy Unie, které se v Radě ministrů EU musejí dohodnout na takzvaném "společném postoji", jenž pak bude předmětem druhého čtení v Evropském parlamentu.
Pro či proti? Poslanci nevěděli
"Jsme rozhodně rádi, že směrnice neskončila pod stolem. Dá se na ní dále pracovat, a o to nám šlo především. Jistěže jsme naopak zklamáni mnohými zásahy, které europoslanci odhlasovali," tvrdí Martin Tlapa, náměstek ministra Milana Urbana.
Tento postoj zastává také většina českých europoslanců. Zástupci ODS se zdrželi hlasování. "Chtěli jsme dát signál, že úpravy ve směrnici nám nevyhovují, nicméně jsme pro liberalizaci trhu, takže jsme nechtěli, aby směrnice zcela propadla," uvedl Jan Zahradil.
Podobné dilema řešili i další. "Zdržela jsem se hlasování. Ta směrnice pomůže podnikatelům, ale ne v takovém rozsahu, jak bychom si představovali. Proto jsem chtěl, aby dostala ještě šanci," uvedla slovenská europoslankyně Zita Pleštinská.
radikálně proti se postavili Maďaři a převážná část poslkých konzervativních poslanců. Podle pozorovatelů ale šlo především o vnitropolitické záležitosti.
Proti byli také krajně levicoví poslanci. například všech šest českých komunistů v europarlamentu se postavilo proti návrhu. "ta směrnice je jen iluze o vytváření nových pracovních míst, a tkové iluze nechceme podporovat," vysvětlil Miloslav Ransdorf.
Schválení legislativy záleží na dohodě Parlamentu s Radou. Znění směrnice se tak může ještě podstatně upravit.#reklama
