Washington - Zastavení provozu vládních úřadů v USA bude stát americkou ekonomiku zhruba miliardu dolarů týdně. Právě tolik by utratilo osm set tisíc federálních pracovníků, kdyby chodili do práce, jak jsou zvyklí, předpokládají analytici.
Počet zaměstnanců, kterých se nucená dovolená dotkne, je podobný jako počet dělníků na výrobních linkách ve všech automobilkách v USA, upozorňuje list CNN Money. Skutečný účet za platební neschopnost, ve které se Spojené státy 1. října ocitly, ale bude mnohem vyšší.
"Celkový dopad může být až desetinásobný, nestačí jednoduše sečíst ztracené mzdy," zdůrazňuje ekonom Moody´s Analytics Brian Kessler pro CNN Money. Takzvaný shutdown, neboli "odstávka vlády", která by trvala tři až čtyři týdny, tak podle něj vyjde na zhruba 55 miliard dolarů.
Kromě toho, že trh přijde o peníze, které lidé nevydělají - a tím pádem neutratí, utrpí totiž i podnikový sektor.
V první řadě společnosti, které jsou ekonomicky napojené na federální organizace, například turistické agentury, které zajišťují výlety do čtyř stovek národních parků ve Státech a které nyní kvůli uzavírce těchto institucí přijdou o klienty. Od podobných podniků následně federál rovněž vybere méně daní.
U soukromých firem vyvolá současná situace navíc pocit nejistoty. A to se promítne v tom, že odloží chystané investice nebo omezí nabírání nových pracovníků.
O kolik zpomalí růst?
Jak Kessler zdůrazňuje, že celkové následky se budou odvíjet hlavně od toho, jak dlouho platební neschopnost potrvá.
Jak předpokládá americká konzultantská společnost IHS, týdenní shutdown může způsobit pokles růstu hrubého domácího produktu USA za čtvrtý kvartál o 0,2 procentního bodu na dvě procenta.
Podle společnosti Macroeconomic Advisers by dvoutýdenní "odstávka" vedla k poklesu růstu o 0,3 procentního bodu, třítýdenní by pak ubrala 1,4 bodu, uvádí International Business Times.
K uzavření části federálních úřadů a institucí došlo ve Spojených státech naposledy před sedmnácti lety za prezidenta Billa Clintona. Nouzový režim tehdy trval 21 dní.
