Stefan Marcinowski je členem představenstva a výkonným ředitelem pro výzkum v německé společnosti BASF, která je čelným hráčem ve světové chemické výrobě.
Infobox
Stefan Marcinowski
Narodil se v roce 1953 ve Stuttgartu. Studoval chemii na univerzitách v Stuttgartu a Freiburgu.
Od roku 1979 pracuje ve společnosti BASF. Byl výzkumníkem v laboratoři, asistentem předsedy představenstva, zástupcem vedoucího oddělení vnějších vztahů, viceprezidentem pobočky v Brazílii a pak vedoucím divize plastických pěn.
Od roku 1997 je členem představenstva BASF a rovněž výkonným ředitelem pro výzkum.
"Zásoby fosilních surovin jsou příliš cenné, než aby se s nimi plýtvalo. Je proto škoda, že se spalují, místo aby se využily pro chemický průmysl, který by je dokázal zhodnotit mnohem lépe," řekl Marcinowski pro Aktuálně.cz během odborné konference v Ludwigshafenu, kde má jeho společnost hlavní sídlo.
97 procent surovin shoří
Jak dále uvedl, svět spotřebuje ročně asi 10 miliard tun ropy, zemního plynu a uhlí (v přepočtu na ropný ekvivalent). Avšak jen pouhá tři procenta tohoto množství se využijí pro chemickou výrobu. Drtivá většina těchto surovin tedy shoří v kotlích elektráren, tepláren či v motorech dopravních prostředků.
Ovšem právě poptávka z energetického sektoru současně zvedá cenu surovin i pro chemii. Podstatná je pak zejména cena ropy a produktů z ní, které jsou pro světovou chemickou výrobu nejdůležitějším zdrojem. Teprve daleko po nich co do významu následuje zemní plyn a uhlí.
"Ukázkou může být cena nafty. Ve třetím čtvrtletí roku 2006 nás stála téměř 600 dolarů za tunu. Kdežto před pěti lety, ve třetím čtvrtletí roku 2001, jsme za naftu platili 210 dolarů za tunu. To se projevuje na našich nákladech," vyčíslil Stefan Marcinowski.
Do Zálivu, ke zdrojům
Současně poptávka po ropě vede chemický průmysl, aby stěhoval své kapacity do oblastí, kde bude blízko ropným zdrojům. Chce si tak k nim zabezpečit jistější přístup. "Šedesát procent světových ropných rezerv je soustředěno v Perském zálivu, a k nim patří i ložiska zemního plynu. V příštích pěti letech začnou právě v této oblasti pracovat nové závody na výrobu etylénu s výrobní kapacitou na 15 miliónů tun ročně. To je šedesát procent veškeré kapacity, která je v Evropě," srovnal Marcinowski.
Asi polovina nových etylénových kapacit bude v Saúdské Arábii, a druhá polovina zejména v Íránu a také v Kataru a Kuvajtu. Na ně pak navážou další chemické závody, které budou dále zpracovávat etylén například v polyetylén a etylén glykol.
Jak Stefan Marcinowski poznamenal, výrobní náklady na Blízkém východě jsou zlomkem ve srovnání se situací v Německu nebo v USA.
Marcinowski pro Aktuálně.cz uvedl, že chemický průmysl není schopen držet si velké rezervy surovin pro případ výpadku v zásobování, s částečnou výjimkou zemního plynu. "BASF se prostřednictvím konsorcia WINGAS podílí na provozu největšího západoevropského podzemního zásobníku zemního plynu v severním Německu a další zásobníky staví," řekl. "Přísun ostatních surovin zajišťujeme smlouvami s našimi partnery. Nemáme však žádné strategické rezervy, jaké budují vlády."
Lákavá Asie
Dalším faktorem, který ovlivňuje chemický průmysl, je nižší cena pracovních sil v Asii a současně růst spotřeby na tomto trhu.
"Naši významní zákazníci, jako je textilní, nábytkový, automobilový a také elektronický průmysl, přemisťují svá výrobní střediska do Asie. To je doprovázeno i přesuny v rámci chemického průmyslu," konstatoval Stefan Marcinowski.
"V západní Evropě je roční růst 1,7 procenta, v Asii dosahuje 4,9 procenta. Takže," vyvodil Stefan Marcinowski, "Asie bude nadále zvyšovat svůj význam jako vedoucí region chemického průmyslu."
