OMV se chce spojit s MOL, nabízí 420 miliard

Dušan Klimeš
25. 9. 2007 11:20
S akciemi MOL se dnes nesmí obchodovat
Foto: MOL

Budapešť - Rakouská naftařská společnost OMV by ráda získala kontrolu nad maďarským obrem MOL a fúzí vytvořila středoevropského lídra ropného byznysu.

Již jednou se letos Rakušané pokoušeli "zmocnit" MOL, tehdy ale neuspěli. Nyní nabízí 32 tisíc forintů za jednu akcii. Celková nabídka na odkup akcií tak činí v přepočtu 420 miliard korun.

Již nyní má OMV údajně k dispozici dvě třetiny částky, především jako úvěrové přísliby od bank.

Za tyto peníze by OMV získala nadpoloviční většinu ve firmě a stala by se tak jejím faktickým vlastníkem.

Foto: Aktuálně.cz
ČEZ má zálusk na podíl v gigantu MOL za miliardu eur

Kvůli nabídce a nejnovějšímu vývoji v možném spojení firem dnes není možné na burzách ve Varšavě a Budapešti s akciemi MOL vůbec obchodovat.

Nyní má rakouská firma v držení dvacet procent akcií. Čtyřicet procent ovládá management MOL pomocí opcí a půjček, deset procent by mohlo brzy patřit i české energetické skupině ČEZ.

Odkoupení od malých

"Nyní se zaměřujeme na nezávislé akcionáře," řekl agentuře Bloomberg šéf OMV Wolfgang Ruttenstorfer.

"Jsme přesvědčeni, že spojení by dávalo smysl," dodává.

OMV očekává, že fúze by pomohla ročně ušetřit až 400 milionů eur, tedy 11,2 miliardy korun.

Rakouská společnost se nyní zaměřuje na nezávislé vlastníky akcií, od kterých by ráda odkoupila jejich podíly.

K větším akcionářům patří například banka OTP, BNP Paribas či Bank Austria.

MOL je největší maďarskou společností z hlediska obchodů na burze. Provozuje 500 čerpacích stanic, ve svém vlastnictví má i slovenský Slovnaft. Zisk firmy byl v roce 2005 před zdaněním 1,1 miliardy dolarů.

Rakouská OMV patří k největším firmám ve středoevropském regionu. Má vlastní síť čerpacích stanic a loňský zisk před zdaněním dosáhl 2,91 miliardy dolarů.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy