Stockholm - Letošní Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy, označovanou jako Nobelova cena za ekonomii, si odnesli tři Američané - Eugene F. Fama, Lars Peter Hansen a Robert J. Shiller. Ocenění získali za empirickou analýzu cen aktiv.
Jejich jména v pondělí zveřejnil výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd.
Trojice ekonomů došla v uplynulých desetiletích k závěru, že předpovídat ceny akcií či dluhopisů pro nejbližší dny či týdny je nemožné, zatímco jejich dlouhodobý vývoj, například za tři až pět let, odhadnout lze.
Nevypočitatelnost cen aktiv začal Fama (1939) zkoumat již v šedesátých letech - tehdy došel k závěru, že předpovídat v krátkém období jejich ceny je složité, jelikož se do nich okamžitě promítají nové informace o vývoji na trhu. Zároveň potvrdil, že minulé ceny vypovídají jen velmi málo o jejich dalším vývoji.
Na jeho výzkum navázal Shiller (1946). Ten v roce 1981 prokázal, že v delším časovém horizontu predikce možná je, jak u akcií, tak dluhopisů. Lars Peter Hansen (1952) následně pro testování teorií oceňování aktiv vyvinul statistickou "zobecněnou metodu momentů".
Fama o chování akciových kurzů napsal publikaci "The Behavior of stock market prices". Shiller je známý jako autor knihy Irracional Exuberance (do češtiny přeložené jako Investiční horečka), ve které již v první polovině minulého desetiletí varoval před bublinou na americkém trhu nemovitostí. Shiller také pomohl vytvořit "S&P/Case Shiller index cen nemovitostí" - ten patří mezi nejsledovanější ukazatele cen domů a jejich změn v čase.
První dva laureáti vyučují na University of Chicago, Shiller působí na Yalově univerzitě.
"Vývoj cen aktiv je důležitý pro řadu investičních rozhodnutí - nejen pro profesionální obchodníky, ale pro většinu lidí v jejich každodenním životě," uvádí Královská švédská akademie věd. Jako příklad uvádí rozhodování, jakým způsobem spořit, zda formou hotovosti, bankovního vkladu nebo třeba nákupem rodinného domu, a jaká rizika či výnosy s tím souvisí.
Pohyb cen je klíčový i pro zákonodárce, poskytuje totiž základní informace o spotřebě či důvěře domácností a podniků. Špatné ocenění aktiv obvykle vede k finančním krizím.
Nejvíce cen putuje do USA
Ocenění za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a za mír udělil Nobelův výbor již minulý týden. Nobelova cena za ekonomii byla přidána k těm původním z roku 1901 až v roce 1969 a na rozdíl od ostatních ji uděluje centrální banka ve Švédsku. Doposud si tuto "nobelovku" odneslo 71 odborníků.
Američané patřili i letos k hlavním favoritům - především proto, že v uplynulých deseti letech pocházelo sedmnáct z dvaceti laureátů právě ze Spojených států.
V uplynulém roce získali cenu ekonomové Alvin E. Roth a Lloyd S. Shapley za teorii her, konkrétně za "párování" jednotlivých účastníků na trhu tak, aby měli ze své činnosti co největší přínos - jde například o propojování pacientů a dárců orgánů nebo škol a zájemců o studium.
Jedinou ženou, která si Nobelovu cenu za ekonomii zatím odnesla, se v roce 2009 stala Američanka Elinor Ostromová, která se zabývá problematikou vlastnictví. Nejmladší laureát Kenneth J. Arrow měl v roce 1972, kdy "nobelovku" dostal, 51 let, nejstaršímu Leonidu Hurwiczovi bylo devadesát.
Přečtěte si základní informace o Nobelově ceně:
Připravujeme podrobnosti
