Německá Spolková rada totiž definitivně schválila kontroverzní vládní návrh na zvýšení daně z přidané hodnoty z 16 na 19 procent.

Zákon navržený velkou koalicí pod vedením kancléřky Angely Merkelové již v květnu schválil Spolkový sněm, který je dolní komorou parlamentu.

Státnímu rozpočtu sice vyšší DPH přinese 15 miliard eur ročně navíc, podnikatelé a ekonomové se však obávají, že tento krok znovu oslabí oživující domácí poptávku a v zárodku udusí oživení ekonomiky.

Hlavním důvodem vlády pro zvýšení DPH je snaha snížit rozpočtový deficit pod maximální limit, stanovený pro země Evropské unie a především eurozóny na třech procentech ročního výkonu ekonomiky.

Tím by začalo Německo opět plnit evropský Pakt stability a růstu, určený k ochraně stability eura. Největší ekonomika Evropy nerespektuje tato rozpočtová pravidla již od roku 2002.

Podle analytika Josefa Kvardy z Atlantik FT se zvýšení DPH dotkne krátkodobě zejména spotřeby domácností a také investic firem, a tím i ekonomického růstu.

"Zvýšení má za cíl stabilizovat veřejné finance Německa. Hlavní ekonomika Eurozóny za vlády levivové koalice nešla ve fiskálních záležitostech příkladem a překračovala deficitní pravidla. Tentoi fakt zvýší dlouhodobě kredit eura v očích spotřebitelů, firem, investorů nebo států, které přijetí eura zvažují." řekl Kvarda.

"Prostý německý občan si  tak povinně připlatí za mnohdy přehnané štědré sociální jistoty, kterých se za žádnou jinou cenu nechce zbavit. Částečně to ale umožní oslabit tlak na již tak vysoké zdanění práce a tedy tlak na zdražování německé pracovní síly," říká ekonom Daniel Münich z institutu CERGE-EI

Konečný dopad na německou ekonomiku se bude odvíjet od toho, jaké další změny daní, regulace a sociálního systému se v Německu podaří prosadit," dodal Münich.

Naposledy před osmi lety

Schválený zákon také zatěžuje vyšší daní osoby s nejvyššími příjmy, snižuje dopravní paušál pro dojíždějící zaměstnance a mění podmínky daňových odpočtů pro lidi pracující doma.

Asi třetina příjmu ze zvýšené daně bude určena k pokrytí snížených odvodů, které zaměstnavatelé platí za sociální pojištění zaměstnanců a které výrazně přispívají k vysokým nákladům na pracovní sílu v zemi.

DPH v Německu naposledy vzrostla před osmi lety. Zvýšení DPH původně slibovali loni v předvolební kampani konzervativci, zatímco sociální demokraté tento plán odsuzovali.

Ministr financí Peer Steinbrück, který je sociální demokrat, jej však nakonec přijal s menšími obměnami za svůj.

Poškozená ekonomika

Přední němečtí ekonomové odhadují, že zejména kvůli vyšší DPH se příští rok tempo hospodářského růstu Německa opět zpomalí na 1,2 procenta z letošních 1,8 procenta.

"Zvýšená DPH sebere lidem z jejich kupní síly nejméně 20 miliard eur a to rozhodně ekonomiku poškodí," řekl pro dnešní vydání listu Leipziger Volkszeitung šéf Sněmu německých obchodních a průmyslových komor (DIHK) Georg-Ludwig Braun.

Pavel Sobíšek z HVB Bank se domnívá, že dlouhodobým dopadem by mohlo být trvalejší snížení poptávky v německé ekonomice kvůli vyšším cenám. "Zboží a služby zdraží výrazně méně než o tři procenta, protože se obchodníci budou obávat výpadku poptávky spotřebitelů či jejího přesunu do zemí s nižšími cenami." řekl Sobíšek.

"Výrobci a obchodníci tedy pokryjí svým snížením ziskovosti větší část potenciálního dopadu změny DPH na spotřebitele," dodal Sobíšek.

Schválení zákona o daních zmírňuje tlak na velkou koalici konzervativců a sociálních demokratů. Ta se potýká s pochybnostmi, zda dokáže prosadit nepopulární reformy.

Jejími dalšími prioritami je snížení firemních daní a reforma systému zdravotního pojištění.

.