Naopak. Počet Němců bez práce letos v lednu znovu povážlivě stoupl. Ze 172 miliónů nezaměstnaných ve světě a 18,5 miliónu v EU jich jenom ve Spolkové republice žije přes 5 miliónů.
Práci braly mrazy
Fakt, že nezaměstnanost v Německu po deseti nadějnějších měsících znovu přesáhla pětimiliónovou hranici, připisují experti dvěma faktorům: zvláště chladnému počasí a změnám ve vyplácení podpory v nezaměstnanosti.
Zatímco v listopadu a v prosinci teploty pod nulu přes den klesaly spíš výjimečně, v lednu udeřily skutečné mrazy.
Takzvaná "zimní nezaměstnanost", která se ve statistikách pravidelně objevuje každý rok, se tak přesunula právě na leden. O místa přišli například zaměstnanci stavebních firem.
Dopady reforem
"Mezi nezaměstnané se kromě toho v lednu zařadilo i zhruba 30 tisíc lidí starších 45 let, kteří by za jiných okolností bez práce nebyli," vysvětlil šéf Spolkové agentury práce Frank-Jürgen Weise novinářům v Berlíně.
1. února totiž v platnost vstoupily reformní zákony z roku 2003, které vyplácení podpor zkracují. Lidé nad 45 let, kteří se úřadům jako nezaměstnaní stihli nahlásit do konce ledna, tak budou peníze pobírat o něco déle.
Přestože se s dopady reformy dopředu počítalo, lednová čísla zaskočila i odborníky.
Infobox
DÁLE SI K TOMUTO TÉMATU PŘEČTĚTE:
Spolková agentura práce ve svých prognózách ještě na začátku letošního roku tvrdila, že nezaměstnanost v lednu magickou hranici pěti miliónů "s pravděpodobností vyšší než 50 procent" nepřesáhne.
Raději utéct do ciziny
Vysoká nezaměstnanost ale straší všechny Němce, nejen ty dříve narozené. Řada z nich dokonce tvrdí, že než pobírat podporu, raději se z Německa odstěhují.
Podle průzkumu, který před časem provedla agentura Forsa, by takové řešení zvolil každý čtvrtý Němec.
Více než dvě třetiny dotázaných by - pokud by nebylo zbytí - hledaly útočiště v sousedních německy mluvících zemích, hlavně v Rakousku.
Skoro polovina Němců si dokáže představit pracovat a žít ve Francii, Itálii či Španělsku, 42 procent by zvažovalo, zda před nezaměstnaností neutéct do některé ze skandinávských zemí.
Na chvostu EU
Situace na trhu práce v Německu totiž patří k nejhorším v Evropské unii.
Na přelomu roku na tom podle Eurostatu byli v EU hůře jen Poláci (přes 17 procent nezaměstnaných), Slováci (16,1 procent) a Řekové (10,1 procent).
Francie, kde byla ještě v prosinci 2004 nezaměstnanost stejně vysoká jako ve Spolkové republice (9,6 procent), si loni o čtyři desetiny polepšila. Němce s devítiapůlprocentní nezaměstnaností předstihli také Lotyši, Litevci a Španělé.
"Aby se skandálně vysoká nezaměstnanost v Německu snížila, je třeba mnohem hlubších reforem, než k jakým se odhodlali politici," upozorňuje Udo Nadolski z poradenské firmy Harvey Nash v Düsseldorfu.
Pravicová CDU, vítěz zářijových voleb, ale všechnu vinu připisuje předchozí vládě Gerharda Schrödera. "Pouhých sedmdesát dní po skončení rudo-zelené koalice nelze na trhu práce čekat žádné zázraky," argumentuje její generální tajemník Ronald Pofalla.#reklama
