Berlín - Dva největší věřitelé Řecka ztrácejí důvěru, že tato země dokáže splatit své dluhy.
Tím prvním je Mezinárodní měnový fond (MMF), tím druhým Německo.
MMF se domnívá, že Řecko bude muset přijmout nová opatření, aby se vyhnulo bankrotu a splnilo cíle dohodnuté s mezinárodními věřiteli. Uvedl to německý časopis Der Spiegel s odvoláním na interní zprávu fondu.
Dalšími možnostmi jsou prý podle fondu odpuštění větší části dluhů soukromými investory či zvýšení pomoci od členských zemí eurozóny, napsala agentura Reuters.
Dohodnuté osekání dluhu Řecko nespasí
Na to, že Řecko nedokáže své dluhy splatit, upozorňují někteří ekonomové už dlouho. A to i za předpokladu, že Řecko nakonec odepíše polovinu toho, co dluží bankám a investiční, fondům, jak se na tom předběžně dohodlo s věřiteli na loňském summitu.
V rozhovoru pro řecký list To Wima se k tomuto názoru naposledy v neděli přidal i univerzitní profesor Clemens Fuest, poradce německého ministra financí Wofganga Schäubla.
Připomeňte si, jak Řekové protestovali proti škrtům
Poměr dluhu země k hrubému domácímu produktu do roku 2020 by se dohodnutým odpisem dluhu zmenšil ze současných 160 procent na schůdnějších 120 procent.
Řecký premiér Lukas Papadimos tento týden uvedl, že Řecko čeká v březnu neřízený státní bankrot, pokud si tato silně zadlužená země nezajistí pokračování mezinárodní úvěrové pomoci. Varoval, že bez uskutečnění významných reforem a dalších škrtů Řecko nezíská další část předloni dohodnutého záchranného úvěru.
Prvních 110 miliard nestačilo
Rozhodnutí přijatá v příštích několika týdnech podle premiéra určí, zda Řecko zůstane v eurozóně, nebo se vrátí ke své dřívější měně drachmě. Mluvčí řecké vlády tento týden varoval, že Řecko bude muset eurozónu opustit, pokud si nezajistí druhý mezinárodní záchranný program v objemu 130 miliard eur (3,4 bilionu Kč).
Tento program byl dohodnut loni v říjnu, jeho konečná podoba však ještě nebyla schválena.
V grafice si shrňte milníky cesty Řecka do finanční propasti
Řecko se předloni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. S Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) se Atény dohodly na podmínkách čerpání tříletého úvěru v objemu 110 miliard eur.
Druhý 130miliardový záchranný program s účastí soukromých investorů si Řecko loni dohodlo poté, co se ukázalo, že první úvěr nebude Aténám stačit.
Pokud Řecko z eurozóny skutečně vystoupí, může to podle některých odborníků strhnout řetězovou reakci s těžko předvídatelnými důsledky. Miliardář a filantrop George Soros si myslí, že ohrožena by byla samotná integrita Evropy.
