Zatímco čeští motoristé musí dát více než třicet korun za litr a američtí řidiči úpí při čepování, neboť galon benzínu stojí přes tři dolary, akcionáři naftařských firem si výskají.

Americký gigant ConocoPhillips si polepšil v prvním čtvrtletí o třináct procent, když mu zisk stoupl na 3,29 miliardy dolarů.

Konkurenční Occidental Petroleum se pochlubil dokonce růstem zisku o 45 procent, a to na 1,2 miliardy dolarů.

Největší rafinérské společnosti Severní Ameriky Valero se dařilo ještě lépe. Její zisk poskočil o 59 procent a za první tři měsíce tohoto roku tvoří 849 milionů dolarů.

O něco hůř na tom však je BP. Této společnosti čtvrtletní zisk klesl o patnáct procent na 5,62 miliardy dolarů. Důvodem byla exploze v její největší rafinérii a problémy s těžbou ropy na Aljašce.

Ostatní ropné společnosti vyhlášení svých prvních letošních výsledku plánují do následujících dnů. Analytici však mají ve svých předpovědích jasno: Shell by měl zvýšit svůj zisk o pět procent na  5,6 miliard dolarů, největší naftař světa Exxon Mobil by měl za první čtvrtletí získat na tržbách sto miliard dolarů.

S ropou tečou dividendy

Kam však plynou astronomické zisky pocházející z bezprecedentně vysoké ceny ropy? Zatím se z dobrých výsledků těší především akcionáři společností. Firma BP například v loňském roce odkoupila zpět akcie v hodnotě asi deseti miliard.

Ropná plošina společnosti Woodside Petroleum v západní části Austrálie | Foto: rfi.fr

K tomu začátkem roku její ředitel lord John Browne oznámil, že British Petroleum rozdělí během dvou let 65 miliard dolarů na dividendách.

Světový gigant Exxon Mobil za loňský rok pustil mezi akcionáře 23,2 miliardy dolarů.

S těmito čísly kontrastuje fakt, že do vyhledávání nových nalezišť a zakládání ropných polí, investuje Exxon ročně "pouze" 18 miliard dolarů.

V minulém roce velká pětka světových naftařů objevila v nových nalezištích pouze třetinu vytěžené ropy. Hrozí tak, že za několik let vyschnou nejen ropné, ale i dividendové kohoutky.

A co takhle novou daň?

Současný "ropný šok", který svět zažívá, rozněcuje širokou diskuzi. Na přetřes opět přichází ropná daň, kterou by rádo zavedlo několik amerických kongresmanů. Zdá se jim totiž, že zisky společností jsou neúměrné a že by tedy část měly "vrátit" státu, potažmo lidem, kteří drahou ropu kupují.

Obviněním z přemrštěných příjmů se firmy brání.

"Za třetí čtvrtletí loňského roku jsme vydělali 9,9 miliardy při příjmech 100,7 miliardy. Výnos tak činí 9,8 procenta, zatímco třeba Citigroup nebo Microsoft dosáhly 33 procent," napsal na stránkách britského listu Financial Times mluvčí Exxonu Mark Boudreaux.

K tomu ještě prezident George Bush navrhuje, aby byly zrušeny daňové úlevy pro ropné společnosti. Na druhou stranu však Bush požaduje, aby investovaly do hledání nových nalezišť. Americká politická reprezentace tak není jednotná v přístupu k ropným společnostem. Jedni by rádi odčerpali část zisku do státního rozpočtu, druzí by chtěli, aby firmy ještě více investovaly.