Praha/Oslo - V pondělí bude již po devětatřicáté udělena takzvaná Nobelova cena za ekonomii. Tu vyhlašuje Švédská říšská banka. Mezi horkými favority jsou především univerzitní profesoři z USA.
Zaznívají jména jako Robert J. Barro z Harvardské univerzity, který si získal respekt díky knize, v níž se věnuje racionálním očekáváním a roli měnové politiky.
Bez šancí není ani Eugene F. Fama, který vyučuje na univerzitě v Chicagu a věnuje se akciovým trhům. Ve svých článcích z šedesátých let rozvíjel myšlenku, že ceny akcií vykonávají "náhodnou procházku", tedy že z jejich minulého vývoje není možné předpovědět budoucnost.
Ovšem i prestižní univerzita Princeton má své želízko v ohni. Tím je ekonom Avinash Dixit. Původem Ind se během své kariéry věnoval například teoriím her, veřejnému sektoru či politické ekonomii.
Z evropských myslitelů je zmiňováno jméno toulouského profesora Jeana Tirolea. Stejně jako Dixit i on část kariéry zasvětil teorii her, navíc se ale věnoval i finančním krizím či postavení Mezinárodního měnového fondu.
Nejdřív dokázat, pak ocenit
Odhadnout dopředu vítěze Nobelovy ceny je podobné věštění z křišťálové koule. A u ceny za ekonomii to platí dvojnásob.
"Je to neuvěřitelně těžké tipovat," uvádí dle agentury Reuters Tim Harford, autor knihy "Underground economy".
Členové výběrové komise totiž často chtějí nejdřív zjistit, jestli daná teorie funguje. Proto ceny za nové a "módní" myšlenky v ekonomii nejsou časté.
Loňská cena za ekonomii: Obsese nového nobelisty: nezaměstnanost
"Přirozeností sociálních věd je, že není možné říci "Přišli jsme na tohle a víme, že to je pravda a převrátíme tím svět naruby," uvádí Harford.
"Skutečně je nejdříve nutné počkat, jestli se teorie stane obecně přijímanou a užitečnou," uzavírá.
Své o tom ví například Joseph Stiglitz. Ten se ocenění dočkal v roce 2001. A to za práci, na které se svými kolegy pracoval v šedesátých a sedmdesátých letech.
Pro ekonomy náhražka
Nobelova cena za ekonomii ovšem není pravou cenou, jakou dostávají ostatní vědci za fyziku, chemii či literaturu.
Na cech ekonomů totiž Alfred Nobel "zapomněl". Ve své závěti a při ustavování fondu na Nobelovy ceny tak na ekonomii pamatováno nebylo. A tak od roku 1969 uděluje Švédská říšská banka "cenu v upomínku Alfreda Nobela" a laureáta vyhlašuje poté, co jsou známi držitelé skutečných cen.
To, že je tato cena obecně považována za jednu z Nobelových, není po chuti ani potomkům vynálezce dynamitu.
"Je pro ni používán špatný název. Alfred Nobel nikdy nevěnoval prostředky na cenu za ekonomii," řekl v rozhovoru pro Handelsblatt Peter Nobel, pravnuk zakladatele. Nobel proto požaduje zrušení ceny nebo přinejmenším její jasnější oddělení od skutečných Nobelových cen.
Kdo byl letos oceněn?
|
|
ČTĚTE VÍCE:
Nobelovu cenu mají tři lékaři za genetickou změnu myší
|
|
ČTĚTE VÍCE:
Němec, odsunutý z Čech, získal Nobelovu cenu
|
|
ČTĚTE VÍCE:
Čistší výfukové plyny přinesly vědci Nobelovu cenu
|
|
ČTĚTE VÍCE:
Feministka má Nobelovu cenu za literaturu
