Představitelé EU se již několikrát snažili uvést v život směrnici, která by tuto citlivou oblast pracovního práva dořešila, nikdy se to kvůli vážným rozporům nepovedlo.
Stejně tak dnes hlasy Francie, Itálie, Španělska, Řecka a Kypru zablokovaly kompromisní návrh, se kterým přišlo Finsko jakožto předsedající země.
Blok jižních států požadoval, aby se Británie vzdala své výjimky, která umožňuje pracovníkům mít v týdnu více odpracovaných hodin. Zamítnutí návrhu tak posouvá jednání opět na začátek.
Něco navíc
Nyní mohou zaměstnanci v zemích EU pracovat maximálně 48 hodin týdně. Existují ale výjimky, za kterých lze i toto pravidlo "porušit".
To je ale kámen úrazu, protože například Francouzi požadují ve jménu ochrany pracujících odbourání těchto výjimek. Tento názor sdílí asi polovina členských států.
Naopak tradičně svobodnější přístup mají Britové, kteří hájí právo na svobodu výběru a ekonomickou soutěž. Chtějí proto co největší volnost v překračování maximální pracovní doby.
Přepracovaní bankéři
Britové si například prosadili, že zaměstnanec může sám dobrovolně tuto pracovní dobu překročit. Tuto možnost zde využívá asi šestnáct procent zaměstnanců a bankovní úředníci tráví v práci často až 80 hodin týdně.
Unii tlačí k dohodě o nových pravidlech rozsudky Evropského soudního dvora, které hrozí vážnými dopady na státní rozpočty. Lucemburský soud totiž s odvoláním na nynější evropskou legislativu dává za pravdu zdravotníkům.
Ti žalují nemocnice za to, že jim neproplácejí celý čas pracovní pohotovosti jako práci; podobný problém může nastat s hasiči, vojáky a podobně. Navrhovaná směrnice by to měla vyřešit.
Více prací
Pokud by se povedlo Evropské komisi schválit konečné znění ještě letos, mohla by v roce 2009 vstoupit v platnost jako komplexní řešení. Výjimky by pak musely zmizet do tří let, tedy do roku 2012.
Případné schválení legislativy by se dotklo i Česka. Dnes je totiž v zákoně ustanovena maximální pracovní doba na 40 hodin týdně plus 8 hodin přesčasů.
Podle některých návrhů EU by se ale měla sčítat doba všech pracovních poměrů, což zatím české právo neřeší, a zaměstnanec si tak může maximální dobu prodloužit uzavřením několika pracovních poměrů.
