Tallinn - Estonský prezident Thomas Hendrik Ilves si nenechal líbit kritiku ekonoma Paula Krugmana, který se pustil do tamní hospodářské situace. "Jen kydejte hnůj na východní Evropany, umí špatně anglicky a nebudou se bránit," odpověděl mu na sociální síti Twitter.
Americký držitel Nobelovy ceny za ekonomii se na téma východní Evropy vyjádřil na svém blogu v listu New York Times. Zde se podělil o své pochyby, zda se Pobaltí skutečně zvládlo dostat z hluboké krize.
Jeho text nebyl nijak dlouhý. Pod graf vývoje estonského HDP za posledních pět let napsal: "Takže. Obrovský propad na úrovni deprese, po kterém následovalo viditelné ale stále neúplné oživení. Lepší než žádné, samozřejmě - ale stejně, je toto ona známka ekonomického triumfu?"
Ilves se své země ale záhy zastal. "Ano, pište o něčem, o čem nic nevíte, buďte samolibý, arogantní a povýšený," napsal ironicky na svůj profil a v dalším tweetu pokračuje: "Ale jasně, co my o tom víme? Jsme jenom natvrdlí a hloupí východoevropané. Neosvícení. Jednou možná také pochopíme."
Že komentáře skutečně pocházejí od prezidenta, později potvrdili i zástupci jeho kanceláře. Označili je přitom za upřímnou a okamžitou obranu usilovné snahy Estonska vyrovnat se s propadem, který jej před několika lety potkal.
Na počátku byly škrty
Jak americká média připomínají, samotný Krugmanův příspěvek byl reakcí na článek, který zveřejnil list Global Post a který se týkal podpory úsporných opatření během krize.
Jako úspěšný příklad, že škrty fungují, zmínili autoři právě Estonsko, jehož trh rostl v roce 2011 o 7,6 procenta a vládní dluh zůstal pod 10 procenty HDP. Zároveň se jednalo o jediný stát eurozóny s rozpočtovým přebytkem.
"Estonsko přitom bylo jednou ze zemí, které globální finanční krize zasáhla nejvíce. V roce 2009 zaznamenalo propad o 18 procent. Jak se zvládlo znovu dostat na nohy? Odpovědět lze jediným slovem: škrty, škrty, škrty," zdůraznil investiční stratég SEB Bank Peeter Koppel.
Krugman poté, co se Ilves ozval, reagoval dalším textem. V tom sice uznává, že se Estonsko vrátilo k růstu, zároveň se ale pod grafem, který zobrazuje dopady amerického meziválečného programu New Deal na růst HDP, ptá, jak by se zemi dařilo, kdyby ještě vláda navíc uměle podpořila zaměstnanost nebo dala větší prostor odborům.
Podívejte se, jak vypadá Vilnius po krizi:
