Tato vysoká čísla řadila ekonomiku ostrovního státu na světovou špičku a udělala z ní evropského hospodářského tygra. V poslední době ale jeho obyvatele i zahraniční investory znepokojily zprávy o možné hrozící finanční krizi. Píše o tom agentura DPA.

Současná vláda se proto snaží o nižší, ale stabilní růst. Premiér Halldór Ásgrímsson v rozhovoru u kulatého stolu s časopisem Economist a zahraničními i domácími investory uvedl, že by si pro nadcházející roky představoval stabilní růst mezi dvěma a čtyřmi procenty.

Vládu straší vysoká inflace, u které se očekává roční míra šest procent, dramatický propad islandské koruny vůči euru i dolaru a alarmující deficit platební bilance. Tyto negativní makroekonomické ukazatele zapřičinily v posledních měsících odliv zahraničních investic.

Tamější centrální banka zároveň zvedla hlavní úrokové sazby na 11,5 procenta. Ne zrovna růžově vidí vyhlídky islandské ekonomiky i ratingové firmy a zahraniční banky.

Konec zlatých časů

Premiér Ásgrímsson ale věří, že země už má nejhorší za sebou. Současně ale upozornil obyvatelstvo i zástupce průmyslu, že zlatá léta se pravděpodobně chýlí ke konci a že nyní vše půjde pomaleji.

Pro Islanďany, kteří se v minulosti živili převážně lovem tresek, by to neměl být zas až takový problém. Soukromá spotřeba jen v loňském roce vzrostla o 12 procent, ceny nemovitostí stouply za poslední tři roky průměrně o 45 procent.

Boomu posledních let si nelze nevšimnout v islandském hlavním městě Reykjavíku, kde vedle tradičních rybářských domečků vyrostly i moderní skleněné paláce. Evropského hospodářského tygra udělala z islandské ekonomiky rozhodnutí středopravé koalice.

Firmy musí šlápnout na brzdu

Americký koncern Alcoa postavil na ostrově tavírnu hliníku. Islandský stát amerického investora podpořil výstavbou zařízení pro využití - zde všudypřítomné, a tudíž levné - vodní energie.

Tyto investice na jednu stranu vyhnaly vzhůru čísla určující míru hospodářského růstu, na druhou stranu se ale zvýšila náchylnost hospodářství ke spekulacím zvnějšku. Podle názoru vlády se ve svých aktivitách v zahraničí budou muset brzdit i islandské firmy.

Ty si odvážně braly kredity u tamějších bank a nakoupily podíly v mezinárodních leteckých aeroliniích, britských obchodních řetězcích či v textilním průmyslu. Začátkem letošního roku se ale začala ozývat varování před narušením stability bankovního systému.

Islandský premiér vidí v hospodářské nejistotě poslední doby příležitost k tomu, aby se jeho země zamyslela nad svým vztahem k Evropské unii. "Je třeba zvážit, zda se taková malá měna jako ta naše může udržet v dnešním globalizovaném světě."