Dublin - Irsku hrozí v příštích letech značná rizika, kvůli nimž by se zemi nemuselo podařit splatit nedávno dohodnutou finanční pomoc a snížit rozpočtový deficit do roku 2015 k dohodnuté úrovni.
Napsali to ve zprávě o rizicích úvěru pro Irsko analytici Mezinárodního měnového fondu.
Přední činitel MMF mezitím prohlásil, že příští irská vláda si nebude moci vyjednat nižší úrokové sazby na poskytnutý úvěr ani přinutit věřitele bank ke sdílení ztrát.
Fond půjčku schválil
Výkonný výbor MMF schválil ve čtvrtek svůj díl pomoci Irsku a jeho bankám v sumě 22,5 miliardy eur (566 miliard korun) z celkového balíku 85 miliard eur.
Evropská unie přispěje k pomoci 45 miliardami eur a Irsko má v rozpočtu najít na pomoc bankám během čtyř let 17,5 miliardy eur.
"Předpokládáme, že tempo oživení ekonomiky bude pomalé. Rizika jsou značná a vycházejí z deflačních tendencí, napjatých bilančních rozvah a negativních fiskálních a finančních zpětných vazeb," uvádí se ve zprávě fondu vypracované 8. prosince a zveřejněné nyní - v pátek. "Program tak ohrožují značná rizika, která by mohla ovlivnit schopnost Irska splatit fondu peníze zpět," píše zpráva, která měla před rozhodnutím vedení fondu osvětlit míru rizik úvěru pro Irsko.
Splnitelné podmínky?
EU stanovila pro Irsko podmínku snížit rozpočtový deficit do roku 2015 pod tři procenta HDP.
MMF však odhaduje, že schodek bude v roce 2014 bez dalších opatření ještě mírně nad pěti procenty a v roce 2015 bude činit 4,8 procenta HDP. Předpokládá však, že irská ekonomika se bude příští rok stabilizovat a poroste o 0,9 procenta po letošním poklesu o 0,2 procenta.
Náměstek ředitele evropského oddělení MMF Ajay Chopra nyní uvedl, že příští irská vláda nebude moci jednat o snížení úrokové sazby záchranného úvěru, kterou věřitelé stanovili na 5,8 procenta. Kvůli tlaku EU Dublin ani nebude moci donutit držitele nadřízených dluhopisů irských bank podílet se na ztrátách.
Zase ty banky...
Irsko se dostalo do potíží kvůli problémům svých bank. Na jejich podporu vynaložilo miliardy eur, což letos rozpočtový deficit Irska letos dostane na rekordních 32 procent HDP.
Vláda předložila plán snižování deficitu, který počítá v příštích čtyřech letech s drastickými výdajovými škrty a zvýšenými daněmi.
Hlavní opoziční strana Fine Gael, která se s největší pravděpodobností po volbách v příštím roce ujme moci, požadovala před středečním hlasováním parlamentu o finanční pomoci změny dohodnutých podmínek. Zejména chtěla, aby věřitelé irských bank nesli část ztrát. Nelíbí se jí ani stanovená úroková sazba a prosazovala jiná opatření ke snížení rozpočtového deficitu. Chopra přitom ve čtvrtek naznačoval, že nová vláda bude moci některé věci vyjednat znovu.
V pátek se Chopra odvolal na evropské partnery, kteří chtějí věřitele irských bank chránit před ztrátami. "Názor evropských partnerů je takový, že systémový dopad změny podmínek pro nadřízené držitele dluhopisů by byl příliš velký," řekl. Podle pozorovatelů takový krok odmítá Evropská centrální banka, která se bojí nepřímých dopadů na banky v Evropě, které jsou největšími věřiteli irských bank.
Šíření viru
Zpráva MMF poukazuje také na trvající značnou hrozbu přenosu irské krize na trhy vládních dluhopisů ohrožených zemí eurozóny.
"Vzhledem ke vnímání a chování trhu by efekty přelévání do jiných okrajových ekonomik eurozóny mohly být značné. Nejzranitelnější jsou Řecko, Portugalsko a Španělsko a za "hraniční případy" označuje zpráva Itálii a Belgii.
Irsko je po Řecku druhou zemí eurozóny, která požádala o zahraniční pomoc. Na přijetí pomoci tlačily přední země EU a Evropská centrální banka, aby zabránily rozšíření dluhové krize i na další země eurozóny.
