Praha - Česko zaspalo bitvu, ve které se rozhoduje o energetické budoucnosti Evropy.
V Maďarsku se totiž tvrdě střetly energetické zájmy Evropské unie a Ruska. Podíl v petrochemického gigantu MOL, který působí i na Slovensku a s českou firmou ČEZ vytvořil společný podnik, získala ruská společnost Surgut Neftěgaz.
Oslabené české předsednictví, které si společnou energetickou politiku stanovilo za jednu ze tří svých priorit, na to nereagovalo žádnou zprávou ani prohlášením.
Událost přitom podle expertů může zkomplikovat projekt plynovodu Nabucco a ohrozit dodávky ropovodem Družba největší petrochemické společnosti střední Evropy.
Podle expertů se tak opět naplno ukázalo, že Evropská unie žádnou energetickou politiku nemá a že ji i po problémech s dodávkami plynu a ropy z Ruska dál podceňuje.
"Pořád říkáme: společná politika! Ale státy se nakonec starají každý sám o sebe," řekl Aktuálně.cz například Vladimír Štěpán, přední český odborník na tuto problematiku, jednatel analytické společnosti ENA a bývalý ředitel Českých plynárenských podniků, předchůdce dnešního RWE Transgas.
"Existují obrovské rozdíly ve vnímání potřebnosti společné energetické politiky ze strany staré patnáctky a nové sedmadvacítky," potvrdil rostoucí "rozklíženost" Evropy i Oldřich Petržilka z České plynárenské unie.
K čemu došlo? V pondělí 30. prohlásila rakouská společnost OMV, že prodá 21,2 % svého podílu v maďarském soukromém petrochemickém gigantu MOL. Ruská společnost Surgut Neftěgaz vzápětí potvrdila, že tento podíl koupí za 1,4 miliardy euro.
OMV je přitom stejně jako MOL členem konsorcia, které prosazuje stavbu Nabucca, plynovodu nezávislého na Rusku a obcházejícího nestabilní Ukrajinu. Surgut Něftěgaz naopak prosazuje konkurenční ruský South Stream. "Vstup ruské společnosti do MOLu situaci Nabbucca komplikuje," tvrdí Petržilka.
Podle pozorovatelů je Kremlu oddaná Surgut Něftěgaz neprůhledná i na ruské poměry. Její vlastnická struktura není známa, deník Eurasia Daily Monitor dokonce spekuluje, že jedním z jejích skrytých vlastníků je ruský premiér Vladimír Putin.
Pětinový podíl v maďarském MOLu by tak byl pro Moskvu nohou ve dveřích do celé střední Evropy. MOL má totiž podíl v těžebních i rafinérských společnostech ropy a plynu v celém regionu, ovládá například i Slovnaft, má podíl také v ČEZu, své plány má podle Štěpána i v Chorvatsku a celé bývalé Jugoslávii.
Kapalná alternativa
- Plynovod Sever-Jih by mohl propojit budoucí terminály v Polsku a Chorvatsku, kam se dá vozit jen zkapalněný plyn ze stabilních zemí celého světa.
- Podle zastánce projektu Vladimíra Štěpána z analytické společnosti ENA je po celé trase vybudovaná infrastruktura a uprostřed na hranicích Česka i Slovenska stojí obrovské zásobníky. „Dnes už je zkapalněný plyn jen o málo dražší, technologie jde rychle dopředu, rozdíl cen se každým rokem zmenšuje," tvrdí Štěpán.
- Poláci navíc podle něj plánují plynovod z Dánska.
"Vstupem do MOL se Rusové dostávají k ropě i plynu v celé střední Evropě, ze strategického hlediska je to v celém regionu jednička," dodává.
Pokud maďarští a unijní regulátoři prodej schválí, budou se Rusové podle šéfa MOLu Zsolta Hernádě snažit získat kontrolní většinu. Surgut Něftěgaz má na to odhadem 20 miliard dolarů rezerv. MOL pak může začít fungovat jako páka k prosazování zájmů Kremlu v jednotlivých státech.
Nejde o abstraktní hrozbu. MOL je závislý na ruské Družbě, kterou Rusko omezilo dodávky ropy roku 2004 do Lotyšska, 2006 do Litvy, 2007 a 2008 do Německa a vloni i do Česka. To navíc v zimě na úvod svého předsednictví řešilo i celoevropské problémy s dodávkami ruského plynu přes Ukrajinu.
Není přitom jasné, zda Maďaři prodej zastaví. "MOL podepsal předběžnou dohodu s Gazpromem a přihlásil se stejně jako Bulhaři, Rumuni nebo Srbové i k ruskému South Streamu. Maďaři podepíší cokoliv, aby jakýkoliv plynovod šel i přes jejich území," upozorňuje Štěpán.
Zaspalo tedy české předsednictví evropsky významnou bitvu o maďarský MOL? "Obecně se to tak dá říct," uvažuje Petržilka. "Pánové mají teď asi jiné starosti," naráží na oslabenou pozici země po demisi vlády.
"Sami jsme tu nad tím dumali," připouští i Štěpán. Problém ale vidí spíš v tom, že Evropa se dlouhodobě nestará o své zájmy společně. "Logické by mi připadalo, kdyby se například státy Visegrádu dohodly na společných projektech. Západní Evropa to dělá, Visegrád nedělá lautr nic. Nula," diví se Štěpán.
V minulosti české vládě podle svých slov navrhl bezpečnou alternativu k ruskému plynu (viz infobox Kapalná alternativa). "Je to úplně ideální projekt. Ale není o něj zájem," tvrdí Štěpán.
Také Petržilka považuje dosavadní české předsednictví v oblasti energetiky spíš za úspěch. "Důkazem je rozšíření agendy jednání v Kodani o problematiku evropské energetické bezpečnosti na žádost českého předsednictví," řekl.
Tiskové oddělení českého předsednictví na otázky mailem za dva dny neodpovědělo.
