Brusel - Evropská unie se po nesnadných jednáních dohodla na podobě zátěžových testů evropských jaderných zařízení.
Začnou nejpozději v červnu, konečné výsledky by měly být v dubnu příštího roku.
Unie tím reaguje na problémy, které postihly japonskou jadernou elektrárnu Fukušima po březnovém ničivém zemětřesení a následné tsunami. Ty vážně poškodily tamní jadernou elektrárnu Fukušima.
Na otázkách zabezpečení reaktorů proti možnému teroristickému útoku bude Evropská komise spolupracovat se členskými státy EU mimo vlastní testy.
"Vzhledem k tomu, co se stalo ve Fukušimě, považujeme za důležité, aby proběhly zátěžové testy," řekl novinářům eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger.
143 reaktorů pod drobnohledem
Zkoumat se bude všech 143 reaktorů v EU ve třech oblastech možných rizik.
Posuzovat se bude jejich odolnost pro případ přírodních katastrof, jako jsou záplavy, zemětřesení či extrémní vedra nebo naopak mrazy, i pro případ lidských chyb, kam spadá pád letadla na reaktor nebo požár či havárie tankeru poblíž elektrárny.
Prověřovat se bude také prevence před terorismem nebo dalšími zlovolnými činy, ovšem mimo vlastní testy, protože jejich výsledky budou zveřejněny.
Právě otázka teroristických hrozeb byla v minulých týdnech spornou věcí.
Ukázat teroristům ledví?
Zatímco komise chtěla, aby se jí testy také zabývaly, tak regulátoři z některých zemí, například Francie, se stavěli proti. Obávali se mimo jiné toho, že by to naopak mohlo "napomoci" teroristům odhalit možná slabší místa zařízení. Prosazovali proto, aby se hrozbou terorismu pro reaktory zabývaly jen regulační orgány dané země.
Výsledkem je kompromis, který počítá s tím, že veškeré aspekty týkající se bezpečnosti v tomto směru se budou posuzovat mimo vlastní testy.
Testy ale třeba prověří, zda jsou elektrárny vybaveny nějakými ochrannými zařízeními proti terorismu. Jako příklad takových opatření by mohly sloužit třeba systémy, které začnou v případě, že se k elektrárně blíží letadlo, produkovat mlhu, aby zhoršila pilotům výhled. "Opatření přijatá proti teroristickým činům nemohou být zveřejněna, zatímco zátěžové testy budou zveřejněny," vysvětlila komise.
Ještě nedávno Oettinger tvrdil, že "pod odlehčené testy odolnosti se nepodepíše".
"Otázka, jak se bránit proti nebezpečím terorismu, nepatří k úkolům pro nadnárodní úřady, ale je částí vnitřní národní bezpečnosti," prohlásil ale dnes na německé stanici Deutschlandfunk. "Proto respektuji, že některé členské země říkají, že nechtějí vykládat své karty. To by mohlo i podněcovat k terorismu," dodal.
Mega bezpečnostní program
Jaderné elektrárny má v 27členné Evropské unii 14 zemí. K nejhlasitějším kritikům jaderné energie patří dlouhodobě Rakousko, které má výhrady také k české elektrárně Temelín ležící poblíž jeho hranic. Nyní tak uvítalo, že poprvé vznikne jaderný bezpečnostní program na celoevropské úrovni.
Od ekologů ale zazněly v reakci na dohodu už výtky. "Projaderné vlády z Británie, Francie a České republiky jsou odpovědné za rozmělnění dohody," uvedl v prohlášení rozeslaném dnes novinářům Jan Haverkamp z Greenpeace. Testům vytkl, že nebudou nezávislé, nezahrnou všechny možné hrozby a jejich výsledky lidem neřeknou, zda jedny z možných cílů teroristů jsou opravdu chráněny, či nikoli.
Oettinger také podotkl, že Brusel vyzve i další evropské partnery, aby se k testům připojili. Konkrétně zmínil například Rusko, Švýcarsko či Ukrajinu.
"Dohodnutá podoba zátěžových testů jaderných elektráren naštěstí zůstává v mezích zdravého rozumu. Evropští úředníci nemají patent na odhalování a vyhodnocování všech bezpečnostních rizik," podotkl europoslanec Jan Březina.
Snaha dodat do zátěžových testů hrozby související s lidským faktorem je však podle něj "zvrhlost". "Těžko se zbavit dojmu, že těm, co prosazují absurdně tvrdé podmínky zátěžových testů, nejde ve skutečnosti o nic jiného než o likvidaci jaderné energetiky," dodal.
