Evropa chce prosadit rychlé zavedení digitální daně, míří na Google nebo Facebook

ČTK ČTK
22. 2. 2020 18:19
Německo, Francie a další evropské země se snaží prosadit rychlou globální daňovou reformu, která by zajistila spravedlivější zdanění digitálních společností, jako jsou Google, Apple, Amazon či Facebook. Velké digitální firmy teď dosahují vysokých zisků ve státech, kde nemají sídlo. Podle odhadů díky tomu platí na daních méně než polovinu ve srovnání s průmyslovými podniky, uvedla agentura DPA.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Globální pravidla, která by zajistila, že digitální podniky budou platit daně tam, kde vytvářejí zisky, a nikoli v zemích, kde mají registrované dceřiné firmy, připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta odhaduje, že nová pravidla by mohla zvýšit roční daňové příjmy o 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč), podotýká agentura Reuters.

"V letošním roce musíme dospět k rozhodnutí," uvedl německý ministr financí Olaf Scholz na setkání finančních představitelů skupiny největších ekonomik světa G20 v Rijádu.

Také francouzský ministr financí Bruno Le Maire se domáhá dosažení kompromisní dohody ohledně daňové reformy do konce letošního roku. Spojené státy ale mají vůči plánovanému vyššímu zdanění digitálních společností výhrady.

Reforma by měla vyřešit dvě slabiny daňového systému. Kromě přiměřenějšího zdanění digitálních podniků by měla prostřednictvím globální minimální daně zajistit, aby pro velké firmy přestalo být atraktivní využívání daňových rájů.

Spojené státy nemají žádné výhrady vůči minimální dani, za problematické ale Washington považuje plány na zavedení globální digitální daně, která by zasáhla řadu amerických podniků. Navrhl proto, aby firmy měly možnost se rozhodnout, zda se k novým daňovým pravidlům připojí. Tento návrh se ale stal terčem kritiky ze strany Francie i dalších zemí.

Kvůli pomalému pokroku mezinárodních rozhovorů se některé státy včetně České republiky rozhodly zavést vlastní digitální daň. V Česku by měla začít platit ještě letos a do státního rozpočtu by měla přinést kolem pěti miliard korun ročně.

Sedmiprocentní daň se má vztahovat na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard Kč), které budou mít v Česku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Aerolinky Air France-KLM se propadly do miliardových ztrát, kvůli pokračující krizi se bojí dalšího zhoršení

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur (28,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.

Ztráta za uplynulé čtvrtletí ale byla nižší, než čekali analytici. Ti ji odhadovali na 1,24 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Výnosy klesly o 67 procent na 2,52 miliardy eur (69 miliard Kč), zatímco analytici počítali s poklesem pouze na 2,79 miliardy eur.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy