Berlín - Ministři financí zemí eurozóny na svém úterním zasedání patrně rozhodnou o uvolnění další části pomoci Řecku.
Podle zdrojů agentury Reuters to bude zhruba 44 miliard eur (asi 1,1 bilionu Kč). Země ale peníze nedostane dřív než 5. prosince. A to ještě za předpokladu, že Atény budou mít do té doby splněny všechny zbývající podmínky.
Podle zdrojů blízkých takzvané Euroskupině, kterou se myslí ministři financí eurozóny, lze v úterý v principu očekávat politickou podporu. Bude se ale i hovořit o tom, jak snížit zadlužení Řecka a zda mu posílat peníze o dva roky déle, aby měla země víc času na snížení deficitu.
Řecko ale také bude muset ukázat, že je odhodláno zcela prosadit slíbené ekonomické reformy, teprve pak lze další část pomoci uvolnit.
Jakmile ministři odsouhlasí politické dobrozdání, bude možné odeslat parlamentům v jednotlivých členských zemích ke schválení návrh, jak snížit zadlužení Řecka a poskytnout mu dodatečné financování. Tento krok by mohl být dokončen do 30. listopadu.
Navržený postup má dát Aténám dost času na to, aby dokončily několik posledních prioritních kroků, tedy podmínek pro splnění programu pomoci. Mezinárodní věřitelé si 28. listopadu zkontrolují, zda Řecko pracuje i na zbývajících reformách, konečné rozhodnutí pak Euroskupina učiní na schůzce 3. prosince.
Řecko a Evropská komise mají 4. prosince podepsat nové znění předběžné dohody, aby Atény mohly 5. prosince dostat peníze. Tento postup si členové eurozóny stanovili v dokumentu, na který se Reuters odvolává.
Reuters zároveň ale varuje, že EU a Mezinárodní měnový fond zatím nenašly společnou řeč ohledně vyřešení řecké dluhové krize.
Podle řeckých představitelů citovaných agenturou Reuters se řecký premiér Antonis Samaras poté, co bude zajištěna nezbytná pomoc, chystá učinit změny ve vládě. Větší roli by v jeho kabinetu měli dostat koaliční nováčci.
Německo navrhuje odkoupit dluhopisy
Německo navrhuje, aby Řecko odkoupilo polovinu nesplacených dluhopisů od soukromých věřitelů, a to pouze za 25 procent nominální hodnoty. Tvrdí to zdroje agentury Reuters. Výrazně by se tak snížilo zadlužení Řecka a země by byla schopna splnit závazky, které dala výměnou za přijetí mezinárodní finanční pomoci. Před klíčovou úterní schůzkou v Bruselu se k tomu teď připravuje právní stanovisko.
Pokud by Německo se svým návrhem uspělo, znamenalo by to, že soukromým investorům by se z každého eura, které investovali do nákupu řeckých státních dluhopisů, vrátilo sotva pár centů. Soukromí věřitelé totiž letos na jaře už na jeden takový návrh přistoupili a v jeho rámci odepsali více než polovinu pohledávek.
Návrh, aby soukromí věřitelé oželeli další část investice, padl navzdory tomu, že takzvaní oficiální věřitelé si činí nárok na všechny peníze, které do řeckých státních dluhopisů investovali. Oficiálními věřiteli se rozumí další státy eurozóny, dále mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská centrální banka (ECB) a některé další instituce.
