Londýn - Kdyby se rozhodnutí německého ústavního soudu známkovalo podle nadějí trhů, dostal by nejspíš jedna mínus.
Klíčový ochranný val ESM totiž soud schválil jen s mírnou výhradou, že závazek Německa v tomto fondu o kapacitě 500 miliard eur nesmí překročit 190 miliard.
"Pro ratifikaci tak ESM nemusí jít do Bundestagu," řekl pro televizi Bloomberg profesor práv na univerzitě v Bielefeldu Franz Mayer. Obávaná podmínka, která by mohla zhatit nejen osud fondu, ale i neomezené záchranné injekce od Evropské centrální banky, tak padla.
Kromě toho soud odmítl námitky proti fiskálnímu paktu, který má měnovou unii proměnit v unii rozpočtovou, a jednotné měně tak přinést dlouhodobou stabilitu.
Trhy to budou milovat
"Zbyla jen velmi mírná podmínka, trhy to budou milovat," reagoval v televizi Bloomberg Hans Redeker, analytik banky Morgan Stanley. Podle něj se teď rozšíří okruh rizikových aktiv, o která začnou mít investoři zájem.
Trhy tomuto odhadu dávaly kolem poledne za pravdu. Optimismu pomáhaly i zprávy napovídající tomu, že první i druhá největší ekonomika světa, tedy USA a Čína, chystají spustit další kolo stimulace hospodářství.
Především šly dolů úroky na desetiletých dluhopisech Španělska, o které jde v posledních týdnech krize jednotné měny především. A to z 6,43 procenta před týdnem na 5,71 procenta ve středu v poledne, což znamenalo pokles bezmála o tři čtvrtě procenta. Z 5,52 na 5,08 procenta klesly také úroky na desetiletých dluhopisech Itálie.
Euro sice chvíli po vyhlášení nálezu nevědělo, kam se vydat, v poledne ale posilovalo k dolaru na 1,293, tedy o více než půl procenta. O více než procento posílila také ropa Brent, což bývá obvykle indikátor, že investoři větří hospodářské oživení.
Posilovala také drtivá většina významných evropských burzovních indexů. Stoxx 600, který představuje balík akcií 600 evropských firem od velkých po malé, se po jedné odpoledne stále držel na 14 měsíčních maximech. Odpoledne však růst akcií zmírnil, protože trhy s kladným rozhodnutím soudu do značné míry počítaly. Pokračoval nicméně i na amerických burzách.
ESM zasedne poprvé 8. října
Šéf skupiny zemí platících eurem, takzvané eurogroup, Jean-Claude Juncker, vzápětí po vynášení soudního nálezu oznámil, že rada ESM sestávající z ministrů financí eurozóny se poprvé sejde 8. října.
ESM neboli Evropský stabilizační mechanismus je trvalý záchranný mechanismus o kapacitě 500 miliard eur, který má nahradit stávající dočasný záchranný fond EFSF.
Jeho role výrazně vzrostla, když Evropská centrální banka počátkem září oznámila, že právě přes ESM bude nakupovat neomezené množství vládních dluhopisů periferních zemí eurozóny. Země, které tuto pomoc budou chtít, se musejí zavázat k odkládaným reformám.
"Je to velké zlepšení situace v Evropě," zhodnotil v televizi Bloomberg zelenou pro ESM analytik Standard Life Investment Andrew Milligan. Podmíněné neomezené půjčky přes tento fond označil za "excelentní" nápad Evropské centrální banky, který ale sám o sobě stačit nebude, protože kromě reforem se eurozóna musí vypořádat i se slabým růstem, respektive hrozící recesí.
Připomeňte si, jak se schvaloval fiskální pakt, a proč v něm chybí Česko
Podle komentátorů má tak euro alespoň pro tuto chvíli to nejhorší za sebou. "ECB může někdy příští rok zjistit, že se stala rukojmím politiků neschopných doručit potřebné reformy, to jsou ale strachy zítřka," řekl Bloombergu Hans Redeker z Morgan Stanley.
EU ladí bankovní unii
Kromě ESM však soud zamítl námitky proti takzvanému fiskálnímu paktu stability, ke kterému se přihlásilo 25 členů EU s výjimkou Česka a Velké Británie. Tento pakt mimo jiné počítá s pravidlem automatických rozpočtových brzd.
"Obě smlouvy (ESM a fiskální pakt, pozn. red.) představují velký krok kupředu směrem k bližší rozpočtové a ekonomické integraci a silnější vládě v eurozóně," prohlásil dnes předseda eurogroup Jean-Claude Juncker.
EU také ve středu odhalila svůj návrh podoby bankovní unie. Dohled nad všemi bankami eurozóny v něm chce svěřit do rukou ECB.
Návrh sice údajně počítá s pojistkami, které mají zabránit, aby při tvorbě pravidel bankovního dohledu nebylo vyřazeno devět zemí, které eurem neplatí, tedy také Česka. Přesto se kvůli návrhu nejspíš chystá velký střet britských bank a EU.
