Závěry šetření budou zveřejněny ve středu v Bruselu, výňatky z něj má ale britský list Financial Times (FT) a některá další média.
Komise podle FT uvede, že existují jasné důkazy uměle vysokých poplatků za používání karet a že se vydavatelé platebních karet dopouštějí jednání, které odporuje pravidlům hospodářské soutěže. Neexistuje prý ani efektivní konkurence mezi jednotlivými státy.
"Kombinace vysokých zisků, vysoké koncentrace a existence bariér vstupu na trh je v některých členských zemích znepokojující. Banky mohou své síly zneužívat k poškozování spotřebitelů a malých podniků," stojí ve zprávě, kterou se komise chystá zveřejnit.
Komise couvla
Prošetření tržních praktik v této oblasti nařídila komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová. Zpráva nicméně nevyzve ke zrušení či dalšímu specifickému snížení poplatků, i když Kroesová dříve narážela i na takovou možnost. FT dokonce hovoří o zřejmém zjemnění pozic komise, což by mohlo potěšit hlavní vydavatele karet.
Vyšetřovatelé budou zvlášť kritičtí vůči spořitelním institucím a družstevním bankám, které mají velký podíl na trhu v Německu, ve Francii, Itálii a Španělsku. Vysoký stupeň spolupráce mezi těmito bankami může vést k podezření z porušování antimonopolních zákonů. Komise také zjistila, že některé banky si na místních trzích vůbec nekonkurují.
Komise podle FT zaujme vůči bankám a vydavatelům karet nekompromisní postoj, a to zřejmě přes zákony jednotlivých zemí, které bankám nynější chování tolerují. Vyšetřování mimo jiné zjistilo, že banku mění v případě nespokojenosti jen nepatrný zlomek spotřebitelů a že bariéry vytvářejí jen některé velké banky.
Zpráva se konkrétně zmíní o bankách, které prodej některých produktů podmiňují zřízením určitých služeb, anebo zpoplatňují zrušení účtu. Komise znovu podrobí kritice vydavatele karet Visa a MasterCard, které vyšetřuje i kvůli jiným problémům. Varování se bude týkat také mezibankovních poplatků, jež si banky účtují mezi sebou, a které účtují držitelům karet.
Česko dostalo už vyhubováno
FT se k situaci v jednotlivých zemích nezmiňuje, Evropská komise už se ale loni na jaře nelichotivě vyjádřila o poměrech v Česku a některých dalších zemích.
"Obchodníci v České republice, Maďarsku a Portugalsku musejí v průměru odvádět na poplatcích za přijetí karet MasterCard a Visa 2,5 až 3,1 procenta z celkové hodnoty transakcí. To je třikrát až čtyřikrát více než ve Švédsku, Finsku a Itálii," uvedla tehdy komise. Poplatky maloobchodníků prý až o 2,5 procenta zvyšují ceny, které platí spotřebitel.
Přes platební karty se v Evropské unii v roce 2005 vypořádaly transakce za 1,3 bilionu eur, v přepočtu téměř 37 bilionů korun. Komise zjistila, že vydávání karet bez existence mezibankovních poplatků je ziskovým byznysem ve 20 zemích Evropské unie. Rozvoji konkurence ale podle agentury Reuters brání pravidla přístupu k asociaci a poplatky za členství.
