Zatímco eurozóna má díky rozhodnutí bankéřů kolem prezidenta ECB Jean-Clauda Tricheta nyní základní sazbu až na 3,75 procenta, česká zůstává na 2,5 procentech.
"Bezprostřední dopad zvýšení sazeb ECB na českou ekonomiku mít nebude. Zprostředkovaným efektem ale může být, že Češi budou více spořit v eurech, protože dostanou výrazně vyšší úrok. Důsledkem toho by pak mohlo být oslabení koruny," říká Pavel Sobíšek, analytik HVB Bank.
Proti proudu
Sazby v Česku jsou nejnižší z celé Evropy. A to možná není konec. Před několika týdny dva z radních centrální banky řekli, že si dovedou představit i pokles úrokových sazeb.
Těmto plánům by odpovídaly i výsledky dnešního zasedání bankovní rady.
"ČNB již několikrát ukázala, že již nenásleduje kroky Evropy a jde svojí cestou," dodává Sobíšek.
Podle Českého statistického úřadu se inflace zvýšila z lednových 1,3 procenta na 1,5 procenta v únoru. Jenže to je pod takzvaným inflačním pásmem, které si ČNB stanovila.
Svoji měnovou politiku totiž podřídila hlavnímu cíli, a to udržet "rozumnou" inflaci.
A tak by v této situaci bylo možné uvažovat i o opačném pohybu sazeb, než jaký volí Evropská centrální banka. Svou roli ale mohou v české inflaci sehrát vyšší spotřební daně na cigarety, které by mohly dostat růst cen do situace, která by ČNB vyhovovala.
Pomalý růst cen
Za "příliš nízkou" inflací stojí podle bankéřů změna spotřebního koše, který se užívá pro výpočet inflace.
Podle dosavadních analýz ČNB přitom došlo na novém koši ke snížení váhy položek, které v minulosti systematicky vykazovaly rychlejší než průměrný cenový růst, což se týká hlavně regulovaných cen.
Naopak narostl podíl reprezentantů s nižší inflací, zejména obchodovatelné položky v rámci korigované inflace bez pohonných hmot.
Nižší inflace. Za tři roky
Novinkou, kterou dnes prezentoval po zasedání rady její guvernér Zdeněk Tůma, je nový inflační cíl, který ČNB začne aplikovat od roku 2010. Zatímco nyní se snaží růst cen nasměrovat ke třem procentům ročně, za tři roky by to měla být jen dvě procenta.
""Když jsme stanovovali cíl na tři procenta, vycházeli jsme z transformační ekonomiky, a proto bylo rozumnější stanovit cíl výše. Nicméně po letech se dostáváme do situace, kdy se můžeme srovnat s ostatními vyspělými zeměmi, a proto jsme se jej rozhodli stanovit dvě procenta, jako celá řada dalších zemí," uvedl Tůma.
Úrokové sazby stanovované centrálními bankami jsou základem, od kterého si pak dopočítávají své sazby ostatní subjekty v ekonomice. Banky od nich odvozují úroky na úvěry i spoření, hypotéční banky na ně často fixují splátky.
Zvýšení sazby evropskou centrální bankou se všeobecně očekávalo. Nyní analytici napjatě čekají, co k tomu řekne prezident ECB Trichet. Jeho slova totiž vždy naznačí, co se stane v dalších týdnech a měsících.
