Frankfurt - Letos již podruhé zvýšila Evropská centrální banka své úrokové sazby, které jsou výchozím bodem pro náklady úvěrů ve všech zemích platících eurem. Dva roky je přitom držela na rekordním jednoprocentním minimu.

Stejně jako při prvním zvýšení sazeb, i ve čtvrtek stoupla základní sazba o čtvrt procentního bodu, dostala se tedy na 1,5 procenta.

ECB zvýšila o čtvrt bodu i depozitní a zápůjční sazbu. Depozitní sazba, která určuje spodní hranici úroků na mezibankovním trhu, se dostala na 0,75 procenta, horní zápůjční sazba je na 2,25 procenta.

Pro finanční trhy není krok ECB velkým překvapením, šéf banky Jean-Claude Trichet záměr naznačil už na červnovém zasedání. V minulém týdnu uvedl, že "banka je ve stavu vysoké obezřetnosti", což je výraz signalizující brzké přitvrzení měnové politiky.

Šéf promluví o dalším postupu

Pozornost trhu se nyní zaměří na to, jak se bude Trichet na následné tiskové konferenci vyjadřovat k dalšímu směřování monetární politiky vzhledem k vývoji dluhové krize v Řecku a dalších okrajových zemích eura.

Ratingové agentury v minulých dnech zpochybnily přijatelnost návrhů na dobrovolné přispění evropských bank ke druhému záchrannému úvěrovému plánu pro Řecko. Situace na evropském trhu dluhopisů se dál zhoršila poté, co agentura Moody´s v úterý srazila portugalský úvěrový rating do spekulativního pásma.

Meziroční inflace v eurozóně zůstala v červnu na 2,7 procenta, což je vysoko nad žádoucí úrovní, kterou si ECB vytyčuje těsně pod dvěma procenty. Otázka podle analytiků je, zda ECB naznačí pokračování v politice postupného přitvrzování, nebo dá najevo, že kvůli potížím Řecka a dalších zemí zvyšování sazeb přeruší.

Většina analytiků nyní podle agentury Reuters čeká letos už jen jedno další přitvrzení, zatímco dříve předpokládali pro letošek dva takové kroky.