"Jsou velmi zatížení na detektory kovu, ale ať pípáte, nebo ne, stejně vás prošacují," říká.

Zrovna ve středu v poledne jej nechtěla ochranka vpustit do olympijské vesničky v Lingottu. "Vypadla jim elektrika, nefungují rámy a tady ta propustka jim nestačí," ukazuje si na obří visačku na krku. "Prý snad v jednu nás tam už pustí."

Nejhorší je Sestriere 

Jak daleko jsou Italové s přípravou zázemí pro olympiádu? V úterý otevřeli všechny vesnice. Tady v Turíně je to v pořádku, ale tady bude bydlet nejméně českých sportovců. Výborná vesnice je v Bardonecchia, tam taky předávání trvalo ani ne hodinku. Nejhůř je na tom Sestriere. Naštěstí takové ty zbytky stavenišť milosrdně překryl sníh. Ale spousta tam toho ještě chybí. Doteď domontovávají postele a další vybavení.

Mají organizátoři vůbec šanci to do zahájení her stihnout? Ale jistě. Bude to podobně jako v Řecku, kde se taky spousta věcí dělala na poslední chvíli. Italové to berou tak, že je do olympiády ještě spousta dní. Horší je to ale pro sportovce, ti by už měli mít možnost se tady koncentrovat a případně trénovat. To ale třeba v Sestriere, kde vám nad hlavou ještě přitloukají poličky, moc nejde. Kromě toho právě Sestriere je poddimenzované. Kvalifikace na olympiádu skončila teprve v úterý, ale smlouvy o ubytování se uzavíraly dlouho dopředu. Museli jsme tak jen odhadovat, kolik lidí nakonec přijede. Italové to řeší opět na úkor sportovců. Do dvoulůžkových pokojů přidávají postele.

A co sportoviště? Tak ta jsou připravena bez problémů. Řada z nich tu stála už před olympiádou. Ale i nová sportoviště jsou naprosto skvělá. Tady rozhodně problém není.

Takže divák u obrazovky nic nepozná, pokud se Italům nepodaří dát vše do pořádku? U obrazovek to určitě poznat nebude. Nejhůř to odnesou sportovci ve stísněných prostorech. Na druhou stranu problém si myslím budou mít diváci tady. Sportoviště jsou dost daleko od sebe, není tady pořádný systém značení. Sám jsem poprvé zabloudil, když jsem hledal turínskou vesničku.

Personál tápe

Když to srovnáte s řeckou olympiádou, byli Řekové připravenější? Léto se se zimou těžko porovnává. V létě se nepřipravenost lépe zamaskuje. Dodělávky mají před sebou zhruba stejné. Řekům je ale třeba přiznat, že připravili velmi dobré ubytování. Také velmi dobře fungovala doprava. Tady jsou sice namalované olympijské pruhy, ale nikdo je nedodržuje. A přitom už v nich jiné než olympijské auto nemá co dělat. To Řekové byli mnohem disciplinovanější.

Letošní výdaje na bezpečnost nepatří k nejvyšším. Myslíte, že je zajištěna dostatečně? Obávám se, že to nemají dostatečně nacvičené, ale jsou až přehnaně poctiví. Velmi důležité jsou rámy na detekci kovu. Ale i když nezapípáte, stejně vás prošacují. Každé zavazadlo pak musí projet rentgenem, ale i tak jej otevřou a prohrabou. Mám takový dojem, že se to teprve učí. Nad tím rentgenem vždycky stojí čtyři a o něčem se dohadují. Hrozně dlouho jim to trvá. Nedokážu si představit, jak to budou dělat, až najedou čtyři autobusy plné sportovců. Oproti tomu v Salt Lake City, těsně po atentátech na New York, byli velmi profesionální a efektivní.#reklama

Co ostatní personál. Je vyškolen dostatečně? Podle mě právě naopak. Řekové určitě měli školení, dokonce i v průběhu her, ale tady to asi chybí. Když jsme jeli do Sestriere, naši řidiči nebyli schopni najít parkoviště, kde mají auta. Co hůř, místní policisté jim nebyli schopni poradit.

Praha na to má

Jak vnímáte atmosféru Turína? Nezdá se, že by Italové zrovna překypovali nadšením z olympiády... To je pravda. Pravá olympijská atmosféra tu rozhodně chybí. Zažil jsem už sedm olympiád, pět z nich jako šéf výpravy. Nejlepší byla určitě v Lillehameru, podobný by snad prý měl být Vancouver. Ale tady to olympiádou opravdu nežije.

Když vidíte teď Turín, co to ve vás vyvolává, když pomyslíte na úvahy o olympiádě v Praze? Turín je o trochu menší a čelí řadě problémů, má ale Praha na to pořádat hry takového rozsahu? Jsem velkým propagátorem myšlenky olympijské Prahy, takže musím říct, že určitě. Technicky a organizačně na to určitě máme. Ve městě probíhá řada vrcholových soutěží a jsme za ně vždy dobře hodnoceni. Navíc nechceme megalomanské projekty jako měly Atény, raději mnohem funkčnější a nápaditější sportoviště než obří kolosy. Náklady by samozřejmě byly vysoké, ale určitě by se vrátily. Kromě toho řada investic, například do infrastruktury, by se musela udělat stejně, i bez olympiády. Teď je potřeba vše dobře načasovat. Proto je o tom nutné hovořit už teď, od kandidatury k realizaci je to totiž asi deset let. Příští vláda se musí definitivně rozhodnout, zda podáme příští rok přihlášku na rok 2016. Myslím, že by to velmi prospělo sebevědomí jak českého sportu, tak i Česka.

Obligátní otázka, ale nejde se nezeptat: Jak vidíte české šance na olympiádě? Sezóna byla zatím velmi úspěšná, což svádí k optimismu. Vím, že se diváci počítají jen medaile, ale je třeba se radovat také ze čtvrtých, pátých a šestých míst. Myslím, že máme dobře našlápnuto. Nerad říkám, kolik medailí chceme přivézt. Úspěchem by bylo zopakovat tři medaile ze Salt Lake City. Sám mám takové přání: chtěl bych alespoň šestkrát sjet klikatými cestami ze Sestriere sem do Turína na dekorování vítězů. Co se týče jmen? Tak medaile se samozřejmě čekají od hokejistů, ti už to mají skoro jako povinnost. Dobrou formu má Katka Neumannová i další běžci. Mezi špičku patří naše rychlobruslařka Martina Sáblíková a znovu by zazářit mohl i Aleš Valenta. Ale sport je velmi nevypočitatelný, stačí jeden gól a nepostoupíme do finálové skupiny. Těžko se to předvídá.