Tak, jak je možné na chodbách kongresového centra v Davosu potkat iráckého viceprezidenta i šéfa newyorské burzy, je možné účastnit se diskuzí o terorismu, vztahu k zaměstnancům či hladovějících dětech v Africe.
Vint Cerf, "technologický tvůrce" internetu, například varuje, že čtvrtina osobních počítačů zapojených v síti "je připravena" k tomu, aby se stala nástrojem v rukou kriminálníků. Nedostatečné zabezpečení a stále se zlepšující metody internetové mafie představují obrovské riziko pro celosvětovou síť, připustil i odborník na technologie John Markoff.
Co s Windows?
Cerf, který byl u zrodu protokolu TCP/IP, přes nějž proudí data po celém internetu, odhaduje, že ze šesti set milionů propojených počítačů je 100 až 150 milionů již napíchnuto takzvanou botnets, že jsou tedy již pod kontrolou hackerů.
Problémem je podle odborníků i nízká úroveň ochrany v nejrozšířenějším operačním systému Windows od firmy Microsoft. I pirátské kopie nové verze Windows Vista, která má na trh přijít až příští týden, kolují již dnes v Číně.
A právě padesát procent pirátských kopií prý v sobě skrývá programy, díky kterým mohou hackeři získat kontrolu nad počítačem.
Terorismus globálně
Hned o několik místností dál jednali zástupci USA, Velké Británie, EU a Pákistánu o tom, jak se pět let po útocích na New York vypořádat s terorismem.
Zatímco Pákistán trvá na tom, že je třeba vymýtit kořeny terorismu, západní spojenci mají chuť "dostat" spíš přímo teroristy.
"Terorismus není přítelem nikoho. Není spojen s žádnou vírou," uvedl pákistánský premiér Šafkat Azíz.
Dodal, že terorismus je třeba brát jako univerzální, globální problém a je třeba s ním bojovat na mnoha úrovních.
Růst díky horšímu prostředí
Jednání ve Švýcarsku se ale samozřejmě točí také kolem ekonomiky a rozvoje. Zde dochází ke střetům o energetickou náročnost zemí a s tím spojeným znečištěním životního prostředí.
Rozvíjející se ekonomiky jako Čína, Indie či Brazílie se nechtějí nechat ve svém růstu zastavit jen kvůli tomu, že tím enormně zatěžují životní prostředí. Podle nich si vyspělé ekonomiky svoje postavení vybudovaly také na "špinavých" továrnách a nyní by chtěly diktovat zelenou politiku.
Navíc většina těchto rozvinutých zemí sice podepsala Kjótský protokol, který má zajistit celosvětové snižování emisí, minimum z nich ale svůj závazek plní.
Přesto představitelé obou stran hledají společné východisko. Jedním z nich je to, že rozvinuté země budou na ekologičnost těch druhých přispívat svým dílem.
"Cokoli, co vytvoří funkční mechanismus s danými finančními příspěvky, které by šly rozvíjejícím se zemím, bude uvítáno," řekl podle agentury Reuters Montek Ahluwalia, zastupující šéf Indické plánovací komise.
