Londýn - Bank of England se podle tamního exministra financí připravuje na nejhorší a přemýšlí, jak ochránit své úředníky, až dojdou peníze. Aby se bankéři zvládli rychle přesouvat po Londýně, zachovali anonymitu, a vyhnuli se tak rozhněvaným klientům, měli by v budoucnu jezdit na kole.
Zaznělo to na úterním zasedání Sněmovny lordů.
Tento nápad se přitom neobjevil v britských finančních kruzích poprvé. "Že je to způsob, jak reagovat na krizi, navrhoval jeden ze členů bankovní rady už v roce 2006 nebo 2007," vzpomíná bývalý ministr financí Paul Myners.
Podle něj by centrální banka (CB) mohla pro své zaměstnance nakoupit dohromady šest až dvanáct bicyklů. Vedení Bank of England se k tomuto nápadu zatím oficiálně nevyjádřilo.
Pokud se britští bankéři skutečně přesunou z luxusních automobilů na kola, budou zřejmě prvními ve své branži. Dostat odborníky na bicykl zatím zkusila pouze Světová banka - jenže pouze na den. Navíc se nejednalo o protikrizové opatření, ale akci na podporu sportu.
Zemi drtí problémy eura
Velká Británie doplácí na krizi eurozóny, která představuje hlavního obchodního partnera ostrovního státu. Podle BBC směřuje do měnové unie polovina britského vývozu. Jestliže pak evropští odběratelé nezvládají splácet úvěry, dostávají se banky ve Spojeném království do potíží.
Před možnou krizí likvidity varovali v červnu už i zástupci Bank of England. Podle těch by se mohla opakovat situace z podzimu 2008, kdy došlo k pádu amerického bankovního gigantu Lehman Brothers.
Bank of England proto minulý čtvrtek podpořila trh další finanční injekcí, tentokrát v hodnotě 50 miliard liber. Celkový objem pomoci, které se britský trh od března 2009 dočkal, tak činí 375 miliard liber. Za ty CB skoupila od komerčních bank vládní dluhopisy.
O co při krizi likvidity jde
Potřebné peníze by banky za běžných podmínek získaly od konkurenčních institucí, které zpravidla nabízejí levnější úrok než CB. Krize likvidity ovšem spočívá v tom, že jsou ostatní banky neochotné půjčovat. Zbývá tedy národní banka.
Aby si od ní mohla postižená instituce půjčit, potřebuje kolaterál - tedy záruku. Pokud zrovna nedisponuje žádnými důvěryhodnými aktivy, provede sekuritizaci - vytvoří balíček z poskytnutých, většinou nekvalitních úvěrů.
Následně založí SPV (firmu pro speciální účel). Ta vydá vlastní dluhopisy a prodá je oné bance, která za ně zaplatí výše zmíněným balíčkem. Dluhopisy banka následně použije jako zástavu, za niž získá peníze od centrální banky.
Jak ale potvrdil Aktuálně.cz analytik skupiny ČSOB Jan Čermák, podobná řešení již přestala stačit. Centrální banky (kromě Bank of England také například Evropská centrální banka) tudíž začaly vládní dluhopisy, které by se kvůli jejich rizikovosti mnohdy ani neprodaly, přímo skupovat.
