Praha - Hladové asijské ekonomiky spustily před pár lety boom na trhu s komoditami, včetně uranu. Od roku 2000 sedm let nepřetržitě rostla jeho cena z 10 na 136 dolarů za libru.
Pak přišla finanční krize. Globální recese srazila uran na současných 41 dolarů. Cena se tak propadla o 69 procent.
Poslední dobou rostou spekulace, že by Čína mohla ovlivnit situaci na trhu a přivát investorům do uranu vítr do plachet. Spořiví Číňané často hromadí zásoby komodit, když jsou levné, a zdá se, že se tentokrát zaměřili na uran.
Nové reaktory podpoří poptávku
Podle Thomase Neffa z Massachusetts Institute of Technology (MIT) může Čína koupit až 5 tisíc tun uranu v hodnotě 500 milionů dolarů. Přitom World Nuclear Association předpokládá, že Číně stačí 2 875 tun, aby udržela v chodu svých jaderných 11 reaktorů. Nyní staví dalších 24 a předpokládá se, že jich může vybudovat do roku 2030 až 200.
Podle oficiálních dat je ve světě ve výstavbě 59 nových reaktorů, nejvíce v Rusku (10), Jižní Koreji (6) a Indii (4).
Analytici očekávají růst ceny uranu o třetinu, což by byl největší skok od euforie v roce 2006. Podle konsenzu bude příští rok cena zhruba 55 dolarů, nicméně vrchol minulé bubliny okolo 135 dolarů je v nedohlednu. Pro srovnání: před třemi lety očekávali někteří analytici cenu uranu na tisíci dolarů, nyní se taková hodnota jeví jako absurdní.
Atraktivní uranový byznys
V roce 2000 nebyla jaderná energetika příliš populární, což drželo uran na 10 dolarech za libru. Později cenový boom podpořil hledání nových ložisek a další výzkum. Těžba uranu se znovu stala výhodným byznysem.
Poslední dobou bylo otevřeno několik dolů, což se projevilo na rostoucí nabídce. Největší australský důl společnosti BHP Billiton začal po měsících oprav dosahovat plné kapacity. Kanadský důl v Cigar Lake bude během 18 měsíců zase v chodu, když byl uzavřen kvůli záplavám.
