Dillí - Čína začala jednání o těžbě na největším světovém nalezišti železa, bolivijském El Mutún.
"Bolívie a Čína začaly vést předběžná jednání ohledně možnosti, že by čínská společnost mohla investovat 50 procent do naleziště železné rudy El Mutún v provincii German Busch v departamentu Santa Cruz," citovaly indické Economic Times z časopisu Metal Bulletin, "bible" těžařského průmyslu.
Podle Metal Bulletinu k jednáním došlo během zahraniční cesty bolivijského ministra pro hutnictví Alberta Echazua do Číny a Jižní Koreje na konci prosince.
Čína v poslední době posiluje svůj ekonomický vliv v Jižní Americe. Investicemi do těžby kovů (nikl na Kubě, měď v Chile) si hodlá zajistit zdroje pro svůj rychle rostoucí průmysl.
Indie už půlku má
Oznámení přichází jen týden poté, co bolivijský kongres po dlouhých tahanicích schválil nabídku indického ocelářského giganta Jindal Steel and Power Limited (JSPL), kterému byla v polovině minulého roku přiklepnuta druhá půlka naleziště.
JSPL má v oblasti během osmi let investovat 2,1 miliardy dolarů a vybudovat zde ocelárnu, která bude ročně produkovat 1,7 milionu tun houbovitého železa (v kusech, granulích apod.) a 1,4 milionů tun válcované oceli.
Podle agentury AFP by měla investice v oblasti zajistit až 21.000 pracovních míst.
El Mutún, který má plochu přibližně 75 čtverečních kilometrů, je považován za největší naleziště železné rudy na světě. Podle odhadů zde má být až 40 miliard tun železa, světové zásoby se odhadují na 230 miliard tun.
300 milionů do infrastruktury
V Mutúnu rozrůstajícím se přes hranici i do sousední Brazílie se zatím netěžilo kvůli odlehlosti naleziště a neexistující místní infrastruktuře.
Bolivijská vláda v prosinci oznámila, že hodlá během prvního čtvrtletí roku 2008 vypsat zakázky v hodnotě 300 milionů dolarů na dálnici a železnici, které by El Mutún spojily se 132 kilometrů vzdáleným přístavem Puerto Busch na řece Paraguayi.
Po vodní cestě Paraguay-Paraná by měla být ruda dopravována na Atlantické pobřeží.
Moralesovo politické vítězství
Pro La Paz byla indická zakázka politickým vítězstvím. Byla totiž uzavřena krátce poté, co levicový prezident Evo Morales donutil zahraniční ropné a plynařské společnosti k přepsaní těžebních kontraktů.
Podle mediálních spekulací se měla Moralesova iniciativa negativně projevit na ochotě zahraničních investorů v Bolívii utrácet.
Čtěte více: Bolívie znárodní energetiku. Do půl roku
Investice Jindal Steel je však největší v bolivijské historii vůbec a také největší investicí, kterou kdy indická společnost v Latinské Americe učinila.
Pro bolivijskou vládu jsou čínské a indické peníze důležité i z toho důvodu, že ji zbavují závislosti na tradičních bolivijských obchodních partnerech - Brazílii a Spojených státech.
Čtěte více:
Mittal u soudu porazil malé akcionáře
Souboj o Arcelor končí. Vzniká hutní obr
