Občané Venezuely čeká podle prezidenta Huga Cháveze socialismus 21. století postavený na novém ekonomickém zřízení.
Venezuelská vláda již pomáhá zakládat tisíce družstev, kterým pomáhá i s financováním. Jejich majetek by měl v budoucnu patřit státu. Kolektivizace se týká i farem, kde se dnes o zisky dělí jejich vlastníci a správcové.
Chávez řekl, že vláda převezme velké ranče a farmy, které hospodaří na ploše větší než 300 tisíc hektarů. Pozemky, které budou podle úředníků ležet ladem, v rámci celonárodní agrární reformy přerozdělí chudým.
"Je to majetek, který patří všemu lidu, a z něhož bude mít všechen lid i prospěch," řekl Chávez. Sám prezident přitom patří k nejbohatším lidem v zemi.
Podniky prý nemohou sloužit jako nástroj tvorby zisku pro jednotlivce nebo úzkou skupinu lidí, podotýká Chávez
Sto padesát let záznamů
Za pět let, kdy Chávez s těmito kroky začal, už přerozdělil přes 1,9 milionu hektarů půdy. Ke znárodnění stačilo, když úředníci měli dojem, že půda není dostatečně využívaná, nebo když majitelé nebyli schopni doložit kompletní dokumenty k vlastnictví půdy od roku 1847.
Mezitím se ale už Venezuela potýká s prvními problémy s potravinami. Je nucena dovážet mléčné výrobky, maso nebo cukr. Z vlastních zdrojů jich má totiž nedostatek.
Utracená ropa
Země je sice bohatá na ropu, značné příjmy z tohoto "pokladu" ale Chávez rychle utrácí, údajně ve prospěch chudých.
Kritici změn tvrdí, že tyto pokusy situaci venezuelského venkova zatím nezměnily.
"Pokud chce pan Chávez opravdu pomoci chudým venezuelským zemědělcům, musí jim nabídnout technickou pomoc a vhodné financování, protože země bez investic nezačne rodit. Zatím vidíme jen prohlubující se nedostatek a růst cen," shrnul Chávezovy kroky vůdce opozice Alfonzo Marguina.
