New York - Evropská centrální banka, Bank of England a Mezinárodní měnový fond nedávno upozorňovaly na vznikající problém - především v Evropě, kde banky nyní těžko shánějí nový kapitál.
Banky si při svém refinancování konkurují s vládami, které také potřebují refinancovat své masivní dluhy. A výsledek? Půjčky firmám a jednotlivcům mohou vyjít dráž a být méně dostupné, což by nepříznivě ovlivnilo ekonomický růst.
"Blížíme se k velkému útesu," říká Richard Barwell, ekonom z Royal Bank of Scotland, který dříve působil v Britské centrální bance. "Nikdo se o tom moc nebaví, ale pro půjčky a celou ekonomiku je to klíčová záležitost."
Pět bilionů dluhů
Podle odhadů Banky pro mezinárodní platby dluží banky celosvětově téměř 5 bilionů dolarů v dluhopisech, které budou splatné během roku 2012. Přibližně 2,6 bilionu závazků je v Evropě.
Americké banky musejí refinancovat 1,3 bilionu. Zatímco částka samotná není tak výrazná, analytici mají obavy o evropský bankovní systém, který již hodně trpí kvůli dluhové krizi.
Je otázka, kde banky seženou peníze. Investoři jsou znepokojeni z Řecka, Španělska, Itálie a Portugalska, proto se většina bank zdráhala vydávat nové dluhopisy, které jindy slouží k dalšímu financování.
Finanční krize má mimo jiné i původ v celosvětovém trendu bank půjčovat si peníze na krátkou dobu.
Přístup krátkodobého půjčování a dlouhodobého poskytování úvěrů přispěl téměř ke kolapsu celosvětového finančního systému na podzim 2008, když krátkodobé financování přechodně vyschlo. Banky tak najednou potřebovaly nutně čerstvou hotovost a bez podpory centrálních bank by jich zkolabovalo daleko více.
Nejméně za tři desetiletí
Vládní bankovní záruky byly během krize rozšířeny a podpořily krátkodobé půjčky. Záruky byly na několik let a banky vydaly dluhopisy, které tomu odpovídaly.
Některé banky využily mezery mezi krátkodobými a dlouhodobými sazbami, půjčily si levně od centrální banky nebo na trhu a poskytly svým klientům úvěry za vyšší dlouhodobé sazby. Studie Moody's z listopadu 2009 prokázala, že nově vydávané bankovní dluhopisy měly průměrnou splatnost 4,7 roku, což je nejnižší hodnota za poslední tři desetiletí.
Strach z řeckého bankrotu a náznaky další recese v Evropě vedly k novým problémům. Investoři nemají jasno v bezpečnosti jednotlivých finančních institucí a nevědí, které z nich mají špatné půjčky a drží dluhopisy nebezpečně zadlužených zemí.
Důvěru mají obnovit zátěžové testy, jejichž výsledky zahrnující test 91 velkých evropských bank budou zveřejněny v pátek.
