Staré dobré "penny" už dnes skutečně slouží spíš proto, aby je děti mohly házet do fontány a sledovat, jak se se šplouchnutím potopí. Setina dolaru už zkrátka nemá tu pravou hodnotu.
Výroba takového jednocentu přijde dnes Americkou státní mincovnu na 1,2 centů. Na každém kousku, který vyrazí, prodělává tedy 0,2 amerických centů.
Na vině je především rekordní růst cen kovů a materiálů, ze kterých se mince vyrábí. Mincovna tak poprvé v historii připustila, že pokud nedojde k zásadnímu obratu v těchto podmínkách, centy přestane vyrábět.
Infobox
Čím se platí ve Spojených státech:
- Prozatím nejmenší mincí je 1 cent, tedy setina dolaru
- Mince zvaná "niklák" (nickel) vyjadřuje hodnotu 5 centů
- Deseticentová mince je nazývána dime
- Čtvrt dolaru, tedy 25 centů, je "čtvrťák" (quarter)
- Druhou nejhodnotnější mincí je "půldolar" (50-Cent)
- Dnes již relativně zřídka užívanou mincí je jednodolar
Dva tábory
Produkce mincí, jejichž hodnota je přibližně 22 haléřů, se zdá nesmyslná i části občanů. A tak vznikla i malá skupina s názvem "Sdružení pro odchod centů do důchodu".
Podle průzkumu však přesto dvě třetiny Američanů chtějí centíky zachovat a proti výše zmíněné organizaci vystupuje iniciativa "Američané pro zachování centu".
Rozhodnutí je však na vládě a vládní mincovně, která má emisní monopol. Na nich nakonec bude ležet toto těžké rozhodnutí, které je nejen ekonomické, ale i politické.
Nápad zbavit se centu se vynořil již v roce 1989. Od té doby se znovu a znovu objevuje jako téma komentářů, studií i poslaneckých návrhů. V roce 2002 výzkum ukázal, že téměř 60 procent občanů centy "hází do prasátka", místo aby je užívali k placení, tedy k hlavní funkci mince.
Cent za statisíce dolarů
"Dnes je jen pro srandu. Je to přežitek," myslí si Tony Terranova, newyorský obchodník s mincemi, který zaplatil 437 tisíc dolarů za originál penny z roku 1792.
"Většinu lidí spíše rozčilují, když je dostanou nazpět v obchodě," dodává.
A tak mince, která často končí na zemi, pod gauči či ve fontánách, zřejmě pomalu dosluhuje. Nepomůže jí zřejmě ani pyšné vyobrazení Abrahama Lincolna, ani její 214 let dlouhá historie.
Penny versus padesátník
Podobný osud jako americký cent by mohl potkat i český padesátník. Jako nejmenší mince přestává sloužit dobře svému účelu, tedy zajišťování platebního styku.
Před třemi lety se Česká národní banka rozhodla "odstavit" desetníky a dvacetníky. Byly pro ni ztrátové a při placení spíše obtěžovaly.
Krok se stažením drobné mince z oběhu však vyvolává negativní nálady u obyvatel. Mají totiž strach, že pokud nebude k dispozici drobná mince, dojde ke zdražení nejlevnějšího zboží. A k těm patří například rohlíky a ostatní pečivo.
Pokud ovšem bude chtít Česká republika skutečně přistoupit k euru v roce 2010, padesátník by zanikl společně s korunou a ČNB se zřejmě rozhodne ponechat tuto minci v oběhu až do konce.
