Pekárenský obor, který v ČR podle předsedy představenstva Svazu pekařů a cukrářů Jiřího Balabána dosahuje ročního obratu 25 miliard korun a zaměstnává přes 20 000 lidí, se nestačil po pandemii koronaviru vzpamatovat. Nyní stojí před hrozbou drastického zvyšování nákladů.
Cena mouky od jara meziročně vzrostla o čtvrtinu, olej je dražší o 65 procent, cena cukru stoupla o 15 procent. Projevují se i rostoucí ceny energií i pohonných hmot. Pekárny své výrobky do obchodů rozvážejí i třikrát denně. Dalším zásadním nákladem jsou stoupající mzdy zaměstnanců.
"Od začátku letošního roku stouply pekárnám celkové náklady asi o 30 procent. Realizační ceny základních výrobků, jako je chléb či rohlík, přitom podle ČSÚ dlouhodobě stagnují. Tato situace je pro pekárny neudržitelná. Pokud by neuvedly do souladu rostoucí náklady s cenami svých výrobků, desítky z nich by musely ukončit podnikání. To by výrazně ochudilo český pekařský trh, který je přitom jeden z nejvyspělejších v Evropě," řekl výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal.
Češi nemají podle svazu problém si za kvalitní chléb připlatit, cena je důležitá pro 15 procent spotřebitelů. Navíc lidé více poptávají vícezrnné chleby nebo ty s vyšším podílem žitné mouky. Chlebové speciály se specifickým složením, které se od běžných chlebů liší i hmotností nebo tvarem, podle svazu tvoří nyní třetinu prodejů. Trendem je vyrábět chléb pro různé zákaznické skupiny. Jde třeba o menší balení pro lidi, kteří žijí v domácnosti sami, chléb určený pro grilování, nebo chléb vhodný pro večerní konzumaci.
Chléb v Česku podle Svazu pekařů a cukrářů vyrábí přibližně 700 klasických pekáren. Ročně vyrobí 275 000 tun chleba, denně upeče milion chlebů. Průměrný Čech ročně zkonzumuje 40 kilogramů chleba. Podle svazu je v Česku neúměrně i cena rohlíku, který lidé koupí za 1,9 koruny.
