Podle generální ředitelky Kongresového centra Praha Lenky Žlebkové nebude možné se na čísla z loňského roku vrátit dříve než za tři roky.
Spotřeba v tomto sektoru by podle studie bez vlivu pandemie letos dosáhla 99 až 131,5 miliardy korun. Vlivem krize a vládních opatření se však sníží na 27,1 až 39,3 miliardy korun. Se započtením tržeb za služby navázané na toto odvětví se počítá s propadem z původních 196,5 až 260,5 miliardy korun na 52,9 až 77,2 miliardy korun. Do veřejných rozpočtů se tak dostane 10,1 až 14,7 miliardy korun, což je o téměř 73 procent méně.
Současná situace ovlivní také zaměstnanost v kongresovém, veletržním a eventovém průmyslu. Za běžné situace by na plný úvazek odvětví letos zaměstnalo zhruba 160 000 lidí. Ohroženo je nyní až 71 procent z nich.
Zástupci odvětví proto připravili výzvu vládě. Chtějí, aby vláda přijala iniciativu NO COVID, tedy soubor pravidel pro bezpečné konání akcí, která jsou pořadatelé schopni plnit. Chtějí také získat náhradu za prokazatelně zmařené náklady. Předseda České eventové asociace Vít Rozehnal je odhaduje na 750 milionů korun pro střední podniky. Podpora by podle něj mohla být obdobná, jako získali organizátoři kulturních akcí.
Vláda by měla podle Rozehnala přispět také na bezpečnostní a hygienická opatření, která neznamenají jen nákup dezinfekčních a ochranných prostředků. Zahrnuje také například snížení kapacity, což se velmi projevuje na výsledných příjmech. Stát by měl podpořit také oživení poptávky, řekl dále Rozehnal.
Celkovou ztrátu podle něj není možné určit, protože stále není jisté, kdy se budou moci akce znovu začít konat. Podle autora studie Ondřeje Špačka z Economic Impact je úhrn propadu zhruba 20 miliard korun. To je podle něj částka, kterou by mohly firmy potřebovat, aby mohly vůbec přežít, řekl.
