Praha - Velký pátek, který se od letošního roku stal novým státním svátkem, sníží letos výkon ekonomiky o 11,4 miliardy korun, tedy o 1111 korun na jednoho obyvatele. Vyplývá to z analýzy HDP hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka.
"Dny volna mají různé, některé protichůdné dopady. Logicky se méně pracuje a vzniká tedy méně produkce, přidané hodnoty a HDP. Jsou ale profese, pro které státní svátky neplatí, nebo jen omezeně. Záchranná služba či policie by měla fungovat svátek nesvátek. Veřejná doprava sice bývá omezena, nicméně zpravidla také funguje," uvedl Marek.
S některými svátky je podle něj navíc spojena zvýšená spotřeba domácností, ať již se jedná o spotřební zboží trvalejšího charakteru jako v případě vánočních dárků, nebo potraviny a nápoje třeba o Velikonocích.
"Podle výsledků ekonometrické analýzy klesá HDP o 0,24 procenta s každým dodatečným dnem volna. Velký Pátek nás tedy přijde zhruba na 11,4 miliardy korun, respektive 1111 korun na každého z nás," uvedl.
Velký pátek připomínající biblické ukřižování Ježíše Krista se stal od letoška novým státním svátkem. Velký pátek jako součást velikonoční svátků byl státním svátkem i v někdejším Československu. Zrušen byl za komunistického režimu v roce 1951.
Dosud lidé nemuseli do práce na Velikonoční pondělí spojené s tradiční pomlázkou. Školáci mají prázdniny i na Velký pátek a jemu předcházející Zelený čtvrtek.
Ministerstvo financí již dříve spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Právě ekonomickými dopady dalšího volného dne argumentovali v minulosti odpůrci rozšiřování státem uznávaných svátků.
