Praha - Státní rozpočet se ke konci června vrátil do plusu, přebytek byl 4,6 miliardy korun. Příjmy státu klesly meziročně o 3,2 procenta na 634,5 miliardy korun, zatímco výdaje vzrostly o 2,5 procenta na 629,9 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí.
Květnový schodek činil 18,7 miliardy korun. Loni ke konci června byl rozpočet v přebytku 40,6 miliardy korun. Za meziročním zhoršením stojí podle ministerstva především nižší příjmy z EU. Na daních naopak stát vybírá meziročně podstatně více.
Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun. Například ekonomové Komerční banky čekají výsledek o 15 miliard lepší.
Příjem peněz z EU klesl ke konci června meziročně o 69 miliard korun. Především v první polovině loňského roku byly propláceny relativně vysoké objemy unijních peněz.
Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci června ve schodku 13,2 miliardy korun a loni ke konci června ve schodku 30,8 miliardy korun. "To ukazuje na pokračující problém českých veřejných financí. Vláda ani v dobách výrazného růstu ekonomiky a minimální nezaměstnanosti nehospodaří s přebytkem či vyrovnanou bilancí, protože zároveň prudce zvyšuje výdaje," říká Marek Dřímal, ekonom Komerční banky.
K úsporám ve státním rozpočtu přispěly nižší náklady na správu dluhu, které poklesly na nejnižší úroveň nejméně od roku 2010. Úroky se totiž dostaly až do záporných hodnot.
To v praxi znamená, že když si stát půjčuje peníze formou pravidelných aukcí svých dluhopisů, investoři v případě některých cenných papírů nezískávají úrok, ale naopak jsou ochotni za držení dluhopisů státu platit.
Celkové příjmy rozpočtu do konce června činily 655 miliard korun, to je o dvacet miliard méně než vloni. Daňové výnosy včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení naopak vzrostly téměř o 43 miliard, což obnáší nárůst přes osm procent. "Dynamika výběru sociálního pojistného měsíc po měsíci akceleruje, což naznačuje, že růst mezd nabírá na tempu," říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Podobně byl za první pololetí vyšší i výběr DPH. Ten vzrostl o 13 procent, což v absolutním čísle dělá 14,5 miliardy korun. Ministerstvo uvádí, že dvojciferný nárůst výběru DPH je způsobený zejména opatřeními zavedenými v loňském roce, mezi něž patří kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb.
"To jasně potvrzuje předpokládaný výraznější efekt druhé fáze EET, která již nyní, za pouhé čtyři měsíce účinnosti, výrazně předčila očekávaný rozpočtový dopad," uvádí ministerská zpráva.
Analytici jsou zatím v hodnocení nových kontrolních mechanismů opatrní. "Kromě výrazného růstu kupní síly domácností a mírného oživení investic mají svůj vliv i opatření pro boj s daňovými úniky, především kontrolní hlášení. Pro podrobnou analýzu dopadu kontrolního hlášení a EET v porovnání s dopadem vyšší spotřeby bychom však potřebovali podrobnější čísla," říká Marek Dřímal.
Propad naopak zaznamenal výběr daně z tabákových výrobků, kde se na prodeji cigaret projevila opatření jako označování krabiček varovnými obrázky nebo zákaz kouření v restauracích. Za prvních šest měsíců se z tabákových výrobků vybrala daň ve výši 26,1 miliardy korun, což je o 700 milionů korun méně než vloni za stejnou dobu.
Výdaje státu rostou i přesto, že na investice šlo o 18,9 miliardy korun méně než před rokem. Růst celkových výdajů ovlivnily zejména meziročně vyšší běžné výdaje o 34 miliard, na což působilo nejvíce zvýšení důchodů a platů ve školství.
"Státní investice jsou poloviční proti stejnému období minulého roku. Nízké investice sice snižují výdaje státního rozpočtu a tím zlepšují celkovou bilanci, z dlouhodobějšího pohledu však oslabují budoucí růst ekonomiky," uvádí akademik Štěpán Křeček z Národohospodářské fakulty VŠE.
