Praha - Stát hospodařil ke konci listopadu se schodkem 11,6 miliardy korun. K udržení přebytku z předchozích měsíců mu nepomohlo ani to, že se především díky rostoucí ekonomice daří vybírat více peněz na daních.
Nepříznivý vliv na hospodaření státu mělo mimo jiné meziročně horší čerpání evropských fondů. Česko z nich letos oproti stejnému období loni získalo o 74,3 miliardy korun méně. Ani po očištění výdajové i příjmové stránky rozpočtu o evropské fondy by ale stát nebyl v plusu. Schodek by naopak byl ještě o 1,3 miliardy vyšší.
"Saldo státního rozpočtu během listopadu překvapivě sklouzlo do deficitu. Za tímto vývojem rozhodně nestál obrat k horšímu na straně příjmů z daní a pojistného. Dynamika daňových příjmů se proti předchozím měsícům dokonce zvýšila, a to zejména díky silným výběrům DPH," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
"S vývojem státního rozpočtu jsem velmi spokojen. Jsem velmi spokojen s tím, jak se vybírají daně. Pokud započteme i saldo prostředků z Evropské unie, které bývá kladné, tak bychom na konci roku mohli být v mírném přebytku. Výsledek za rok 2017 tak považuji za velmi uspokojivý," řekl ministr financí Ivan Pilný. Zdůraznil, že jde o především o zásluhu podnikatelů, ale také podíl vlády podle něj rozhodně nebyl zanedbatelný.
Příjmy rozpočtu za prvních jedenáct měsíců roku meziročně klesly o 6,5 miliardy korun. Na daních ale stát získal o 7,7 procenta více než loni. Propad tak jde na vrub právě menšímu objemu peněz z evropských fondů.
Například výběr pojistného na sociální zabezpečení, které je s podílem 37 procent nejvýznamnější příjmovou položkou rozpočtu, meziročně vzrostl o 8,5 procenta. Stejně jako v případě řady daňových příjmů na to měla největší vliv nízká nezaměstnanost a zrychlující růst mezd, ze kterých se odvody vypočítávají.
Ještě rychlejším tempem než pojistné na sociální zabezpečení rostl na úrovni státního rozpočtu výběr DPH. Na této dani se meziročně vybralo o téměř 20 miliard korun více, což představuje nárůst o 8,9 procenta. Ministerstvo financí zdůraznilo, že kromě rostoucí spotřeby domácností, měla na výši výběru DPH vliv také opatření zavedená v roce 2016.
"Jedná se o zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb (EET), do které se od loňského prosince 2016 v první fázi zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi od 1. března 2017 také maloobchod a velkoobchod," uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec.
Zatímco celkové příjmy rozpočtu mezi lednem a listopadem meziročně klesly o 0,6 procenta, výdaje byly o 5,5 procenta nad úrovní stejného období minulého roku. Ve finančním vyjádření stát utratil o 60 miliard korun více než loni.
Důvodem je hlavně nárůst výdajů na důchody meziročně o 14,5 miliardy. Stát také poslal o 16,3 miliardy více obcím a krajům, především na pokrytí vyšších platů v regionálním školství.
Naopak investice se propadly meziročně o 8,8 miliardy což představuje pokles o 12 procent.
Podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského lze ke konci roku očekávat další zvýšení výdajů státu, kterému pomůže i zrychlení čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie a zvyšování platů státních zaměstnanců. "I přes pozitivní naladění ministerstva financí ohledně závěrečného účtu státního rozpočtu pro rok 2017 odhadujeme mírný deficit," uvedl Táborský.
Také ekonom Komerční banky Marek Dřímal očekává, že státní hospodaření skončí letos lépe než s šedesátimiliardovým schodkem, který schválili poslanci. "Očekáváme, že na konci roku rozpočet vykáže schodek 25 miliard korun, ale možný je i o něco příznivější výsledek. Pokud z Evropské unie dorazí velká suma peněz, může se rozpočet dostat nakonec i na nulu či mírně nad ní," myslí si Dřímal.
Na příští rok budou poslanci jednat o schodku ve výši 50 miliard korun. Pokud se jim ale nepodaří návrh schválit včas, hrozí Česku takzvané rozpočtové provizorium. V takovém případě by se muselo rozdělování státních peněz od ledna řídit vzorem předešlého roku.
"Až do řádného schválení rozpočtu by tak byly omezeny možnosti investování včetně čerpání prostředků z fondů EU. Vzhledem k ustanovení vedení sněmovny a přetrvávající většině hlasů stran původní vládní koalice, která návrh rozpočtu schválila ve vládě, je toto riziko nižší než před měsícem," uvedl Táborský.
