Stát zaplatil za zlepšení kvality vod miliardy, nejsou však vidět výsledky, píše NKÚ

ČTK ČTK
19. 7. 2021 8:40
Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a modernizaci úpraven vody, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila. Někde se i zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do kvality zdrojů pitné vody. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo zemědělství se závěry úřadu nesouhlasí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Pražské vodovody a kanalizace

Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval peníze vydané na opatření, která mají zajistit udržitelnou kvalitu vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Nicméně podle jeho zjištění přibývá povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu hlavně kvůli pesticidům. Stát pak vydává miliardy z peněz EU na modernizaci technologií v úpravnách pitné vody, což ale neřeší příčiny znečištění, uvedli kontroloři.

Podle nich hlavním znečišťovatelem vody pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost. Zemědělci sice každoročně získali v letech 2013 až 2019 přes 30 miliard korun, stát je ale dotačním systémem nemotivuje ke snížení využívání pesticidů. Ministerstvo zemědělství navíc podle úřadu jen formálně a u zlomku zemědělců kontroluje dodržování tzv. zásad integrované ochrany rostlin, které mají snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.

Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že obsah pesticidních a dusíkatých látek se u povrchových a podzemních vod za sedm let nezměnil, v některých místech se dokonce hodnoty těchto látek zvyšovaly. "U podzemních vod se pesticidní látky objevovaly ve více než polovině míst sledovaných ČHMÚ. V případě povrchových vod se pesticidní látky objevovaly téměř na všech sledovaných místech. U povrchových vod se na více než 80 procentech sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie tzv. starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané," uvedli kontroloři.

"Je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v ČR zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu," reagovalo na zjištění NKÚ ministerstvo zemědělství. Podle něj je situace z hlediska výskytu pesticidů nejméně od roku 2010 stabilní. V důsledku rozšířeného sledování těchto látek se jen prohloubily znalosti o jejich výskytu v povrchových a podzemních vodách, zdůraznil mluvčí.

Ministerstvo nesouhlasí ani s tím, že neřeší příčiny znečištění vod a dostatečně nemotivuje zemědělce snižovat používané množství pesticidů a hnojiv. Podle Bílého ale jen za posledních deset let klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o více než 30 procent.

Podle NKÚ stát však nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv, a povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje. Ministerstvo na to reagovalo tím, že každý zemědělec ale musí vést evidenci spotřeby, což v praxi kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

NKÚ doplnil, že ministerstva zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví přitom vytvořily ke zlepšení stavu vod a změně dosavadního postupu zemědělců dva na sebe navazující národní akční plány, na jejichž opatření šlo 65 milionů korun. "Většinou se však jednalo o formální podpůrná opatření, jejichž reálný dopad na zlepšení kvality vod byl zanedbatelný," uzavřel Nejvyšší kontrolní úřad.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

OECD varuje při zotavování ekonomiky před předčasným koncem státní pomoci

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zvýšila inflační výhled a varuje před předčasným koncem pomoci ze strany vlád a centrálních bank, který by mohl ohrozit zotavování globální ekonomiky. Organizace to uvedla na úterní digitální tiskové konferenci, kde zveřejnila ekonomický výhled se zaměřením na skupinu největších ekonomik G20.

Světová ekonomika by podle OECD po loňském poklesu o 3,4 procenta zapříčiněném pandemií letos mohla vykázat růst o 5,7 procenta. To je o desetinu procentního bodu méně, než OECD uváděla ve své dřívější prognóze. V příštím roce by pak měl růst zpomalit na 4,5 procenta, což je o jednu desetinu procentního bodu více, než OECD předpokládala koncem května.

Rychlé obnovování ekonomiky vrací hrubý domácí produkt (HDP) zpět na úroveň před pandemií covidu-19. Přesto ale zůstává aktivita v mnoha rozvíjejících se zemích slabá kvůli nízké proočkovanosti, píše OECD.

Na příští dva roky počítá OECD s vysokou inflací. Růst spotřebitelských cen podle jejího dohadu dosáhne vrcholu ke konci letošního roku, kde se ve skupině 20 hlavních ekonomik vyšplhá na 4,5 procenta. Příští rok by měla inflace v zemích této skupiny zpomalit na 3,5 procenta.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Britská policie oznámila, že obvinila třetího Rusa v případě pokusu o vraždu bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala v Salisbury v roce 2018.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Počet plně zaměstnaných lidí v zemědělství klesl za 20 let téměř o polovinu, uvedl ČSÚ

Pracovníků v zemědělství ubylo za 20 let o 26,9 procenta na 176 815 lidí. Po přepočtení na plně zaměstnané jde o úbytek o 45,3 procenta na 95 372 osob. Na úterní tiskové konferenci ohledně zemědělského sčítání, tedy tzv. Agrocenzu, zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). V podnicích fyzických osob se zvýšil počet rodinných pracovníků o 4,3 procentního bodu na 38,9 procenta.

Snížila se naopak výměra některých plodin jako pšenice či ječmene na úkor plodin pěstovaných mimo jiné na technické účely, jako jsou kukuřice nebo řepka. "Od roku 2000 se snížil podíl orné půdy ze 75,9 procenta na 70,8 procenta, naopak podíl trvalých travních porostů vzrostl z 22,8 procenta na 28 procent. Rozšířily se výměry vinic, naopak ubylo chmelnic a ovocných sadů. Z plodin pěstovaných na orné půdě přibyly plochy oseté kukuřicí, řepkou nebo sójou na úkor pšenice, ječmene, plodin sklízených na zeleno nebo brambor," upozornil předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy