Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval peníze vydané na opatření, která mají zajistit udržitelnou kvalitu vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Nicméně podle jeho zjištění přibývá povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu hlavně kvůli pesticidům. Stát pak vydává miliardy z peněz EU na modernizaci technologií v úpravnách pitné vody, což ale neřeší příčiny znečištění, uvedli kontroloři.
Podle nich hlavním znečišťovatelem vody pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost. Zemědělci sice každoročně získali v letech 2013 až 2019 přes 30 miliard korun, stát je ale dotačním systémem nemotivuje ke snížení využívání pesticidů. Ministerstvo zemědělství navíc podle úřadu jen formálně a u zlomku zemědělců kontroluje dodržování tzv. zásad integrované ochrany rostlin, které mají snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.
Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že obsah pesticidních a dusíkatých látek se u povrchových a podzemních vod za sedm let nezměnil, v některých místech se dokonce hodnoty těchto látek zvyšovaly. "U podzemních vod se pesticidní látky objevovaly ve více než polovině míst sledovaných ČHMÚ. V případě povrchových vod se pesticidní látky objevovaly téměř na všech sledovaných místech. U povrchových vod se na více než 80 procentech sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie tzv. starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané," uvedli kontroloři.
"Je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v ČR zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu," reagovalo na zjištění NKÚ ministerstvo zemědělství. Podle něj je situace z hlediska výskytu pesticidů nejméně od roku 2010 stabilní. V důsledku rozšířeného sledování těchto látek se jen prohloubily znalosti o jejich výskytu v povrchových a podzemních vodách, zdůraznil mluvčí.
Ministerstvo nesouhlasí ani s tím, že neřeší příčiny znečištění vod a dostatečně nemotivuje zemědělce snižovat používané množství pesticidů a hnojiv. Podle Bílého ale jen za posledních deset let klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o více než 30 procent.
Podle NKÚ stát však nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv, a povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje. Ministerstvo na to reagovalo tím, že každý zemědělec ale musí vést evidenci spotřeby, což v praxi kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
NKÚ doplnil, že ministerstva zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví přitom vytvořily ke zlepšení stavu vod a změně dosavadního postupu zemědělců dva na sebe navazující národní akční plány, na jejichž opatření šlo 65 milionů korun. "Většinou se však jednalo o formální podpůrná opatření, jejichž reálný dopad na zlepšení kvality vod byl zanedbatelný," uzavřel Nejvyšší kontrolní úřad.
