Když běžely čtyři bloky, spalovala elektrárna za den v průměru 120 vagonů hnědého uhlí. Odstavení elektrárny přivítali ekologové. Podle hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.

Zaměstnanci přejdou do dalších elektráren. Asi třetina ze 150 jich musí zůstat do úplného odstavení provozu a zabezpečení prostoru.

Po vychladnutí bloků se začne Prunéřov I. ekologicky čistit. Jeho majitel, polostátní společnost ČEZ, už přemýšlí, co si počít s areálem. Nejdál je projekt solární elektrárny, která by stála na místě chladicích věží, které by šly k zemi. 

Jednou z variant je výstavba paroplynové elektrárny, klasická plynová kotelna nebo bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny. Uvažuje se také o projektu továrny na výrobu baterií. 

Některým lidem z okolí po odsíření elektrárna nevadila, zvykli si. Chataři z místní části Prunéřov, která spadá pod město Kadaň, oceňovali i to, že přes hustý lesní porost na komíny nevidí. Mladí konec Prunéřova vítají, spalování uhlí jako budoucnost nevidí.