Bratislava - Slovensko se jako druhé v pořadí z nových členských zemí Evropské unie loučí s vlastní měnou. Od ledna nahradí slovenské koruny euro.
A co na to slovenská veřejnost? Podle listopadového průzkumu veřejného mínění, který zveřejnil slovenský Statistický úřad, zůstává 37 procent dotázaných mírně optimistických.
Téměř polovina se domnívá, že se pro ně zavedením eura nic nezmění. Naopak si pochvalují snadnější cestování do zahraničí (48 procent), jednodušší obchodování (37 procent) a stabilitu měny (31 procent).
Pesimismus a velké obavy si oproti tomu připouští jen čtyři procenta. Nejčastěji se obávají zvyšování cen (34 procent), zhoršení situace v domácnostech (17 procent) a znehodnocení vlastních úspor (12 procent).
Ekonomové zůstávají optimisty
Pro ekonomy je nejdůležitější právě stabilita měny. Od července zafixovaný kurz slovenské koruny vůči euru nás chrání před krizí na světových trzích, shodují se.
Slovenské firmy se téměř vyhnuly propadu akcií a přestože se současná finanční krize projevuje zejména v problémech s likviditou, bankovní sektor s ní problémy nemá.
"Právě naopak, slovenské banky jí mají přebytek a v centrální bance mají uložených o 50 procent více prostředků, než jsou minimální povinné rezervy," tvrdí analytik Kamil Boros s X-Trade Brokers.
Situace se ale může zásadně změnit po vstupu do eurozóny. Slovenské banky si totiž nebudou krátkodobé prostředky obstarávat u Národní banky, ale na evropském mezibankovním trhu, který vykazuje deficit likvidity a půjčky jsou tak zákonitě dražší.
Důvody k obavám ale údajně neexistují a výhledy slovenské ekonomiky jsou optimistické.
Podle předpovědí bude růst HDP v příštím roce činit 4,6 procenta, což je méně než se původně očekávalo (7,8 procent), ale stále nejvíce z celé eurozóny. A inflace, se kterou mělo Slovensko největší problémy, by měla růst pouze minimálně.
Přijetí eura tak přináší řadu výhod. Po Novém roce zmizí kurzové riziko, firmy ušetří transakční náklady a zvýši se transparentnost cen. Stabilita zavládne i na poli úrokových sazeb, což vytváří ty správné podmínky pro podnikání.
Rozdíly mezi ČR a SR
Osudové osmičky
- OECD v listopadu 2008 předpověděla, že krize dramaticky dopadne na trh práce EU.
- Celkový počet nezaměstnaných v členských zemích může během dvou let narůst o osm milionů.
- Krize již vedla ke hromadnému propouštění ve finančním sektoru a automobilkách
A proč se na Slovensku bude platit eurem již od ledna, zatímco Češi ani nestanovili termín vstupu do eurozóny? Podle ekonomů je rozdíl v přístupu na politické scéně. Vyplynulo to z listopadové diskuze guvernéra Národní banky Slovenska Ivana Šramka s guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou.
Slovensko rozhodlo o přijetí eura už v roce 2003. Leden 2009 jako termín zavedení oznámilo o rok později a za celou dobu se žádná politická strana na Slovensku nepostavila proti.
Naopak, následovaly reformy penzijního pojištění, změnilo se zdravotnictví a sociální systém, přijata byla rovná daň a země, která měla na počátku problém s deficitem veřejných financí, Českou republika předehnala.
V Čechách oproti tomu politici váhají, inflace klesala a silná koruna nás údajně měla chránit před krizí, což veřejnost uspokojilo. Přijetí eura se tak stalo důležité pouze pro podnikatelé, kteří chtějí zafixovat kurz co nejdříve a rychle vstoupit do eurozóny.
