Praha - Drahé euro a další měnové intervence ze strany České národní banky. Na dopady hrozící deflace by si Češi měli pomalu zvykat. Podle analytiků se je totiž nepovede vyřešit ani do roka.
"Na hranici deflace se budeme pohybovat dlouhodobě," varuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Hlavním "viníkem" bude podle něj pokračující pokles cen v eurozóně, který se bude přelévat do jinak zdravého Česka.
„Každá další intervence, ať už slovní, nebo skutečná, přitom v dalších letech zabere jen na chvíli,“ říká Navrátil. Potom ale inflace vždy znovu sklouzne těsně nad nulu, tedy hluboko pod dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB).
Určitou změnu nicméně může přinést postupná výměna členů bankovní rady včetně dosavadního guvernéra Miroslava Singera. Jejich nástupce vybere prezident Miloš Zeman, který patří ke kritikům intervence.
Inflace na jednom procentu? Hloupost
Navrátil očekává, že – v rámci boje s deflací – bude současná bankovní rada ČNB tuzemskou měnu postupně dál oslabovat, postupně třeba až na 30 korun za euro. "V průměru by šlo o oslabení o korunu za rok," říká s tím, že v mezidobí bude ČNB "hrozit" dalšími zásahy. Nic z toho však podle něj ceny nahoru nevyžene.
Strašák jménem deflace
Proč je deflace takovým strašákem a proč by se z ní domácnosti neměly automaticky radovat? Při klesajících cenách totiž lidé méně utrácejí.
S klesající spotřebou se snižuje i výroba. Firmy pak potřebují od zaměstnanců méně práce, což vede k poklesu mezd nebo k propouštění. A deflační spirála pokračuje - jestliže se domácnostem snižuje příjem, tak s utrácením nadále otálejí. Pokles cen nepomáhá ani dlužníkům. Při splácení svých starších půjček musí totiž stále vracet původní částku, i když mají vzhledem k poklesu cen i mezd méně peněz.
Kritikové však argument, že by domácnosti masově odkládaly nákupy jen kvůli naději, že za několik měsíců nakoupí o desetiny procenta levněji, pokládají za nesmysl.
Přímo ČNB se k podobnému scénáři zatím odmítla vyjádřit. "V tuto chvíli se tvoří nová prognóza, kterou projedná bankovní rada na měnovém zasedání 5. února," říká mluvčí banky Tomáš Zimmermann.
ČNB ve své poslední Zprávě o inflaci počítá s tím, že v posledních třech měsících tohoto roku porostou ceny meziročně o 1,5 procenta. Ministerstvo financí v aktuální makroekonomické predikci očekává celoroční zdražování o 1,7 procenta.
"Letošní inflace na jednom procentu? Hloupost," reaguje na to Navrátil, podle něhož se tuzemské ceny v celém roce 2015 zvýší jen o 0,3 procenta.
Rozhodne úspěch ECB
Rychlou cestu z nebezpečí deflace nečekají ani další ekonomové, které online deník Aktuálně.cz oslovil.
"Minimálně v prvních třech čtvrtletích bude tuzemská ekonomika podle všeho dokonce v deflaci. Nízká inflace se stane definitivně minulostí nejdříve v roce 2017," předpokládá Lukáš Kovanda z finanční skupiny Roklen.
Další oslabení koruny by podle něj mohlo přijít, pokud nezačnou v eurozóně růst ceny ani po spuštění kvantitativního uvolňování. Tento "protideflační" program, v jehož rámci bude Evropská centrální banka tisknout 60 miliard eur měsíčně, má začít fungovat od března.
Na nízké úrovni se inflace udrží i podle hlavní ekonomky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové. Ta dosud očekávala, že v celém roce 2015 porostou ceny o 1,1 procenta. "Jak moc velká je pravděpodobnost inflace pod jedním procentem, neumím vyčíslit, ale je to velmi realistické," říká nyní.
Analytik Home Credit Michal Kozub věří, že se tak stane na 70 procent. „Úprk z dovezené deflace" podle něj rozhodně nepůjde vyřešit rychle ani jednoduše.
"Česko se může snažit zbavit deflace sebevíc, ale pokud se jí nezbaví Evropa, není šance se z tohoto kruhu vymotat. Kroky ČNB mohou jen mírnit bolest," tvrdí Kozub.
Kůň pije, jen když má žízeň
Eurozóna je však podle něj, pokud jde o zvládání ekonomických problémů, bezzubá, což se už několik let ukazuje třeba v případě Řecka. "A podobně to vidím i s řešením deflace," zdůrazňuje.
Podle Navrátila tudíž vyvstala mezi ekonomy otázka, zda má vůbec ještě smysl "hrát si na inflační cíl". Samotné rozhodnutí, že by inflace měla činit třeba dvě nebo tři procenta, už dnes podle něj totiž nezabírá. "Ty ceny vám neporostou. To je jako když přivedete koně k vodě – pokud nemá žízeň, nedonutíte ho pít," říká.
Že by ČNB cíl zrušila, však Navrátil vzhledem k její protideflační politice zatím nečeká. "Inflační cíl dvě procenta je platný, stejně jako rozhodnutí bankovní rady o měnové politice," potvrzuje ve své reakci mluvčí centrální banky.
Nové bankéře vybere Zeman
Už za dva roky by ale ke změně pravidel teoreticky dojít mohlo. Do té doby totiž skončí mandát čtyřem členům současné bankovní rady a jejich nástupce bude jmenovat prezident republiky Miloš Zeman.
Ten přitom s oslabováním koruny kvůli dosažení dvouprocentní inflace dlouhodobě nesouhlasí. "Je pravděpodobné, že kritiky intervencí budou i lidé, které Zeman do bankovní rady jmenuje," říká proto Kovanda.
Jako první ze současné bankovní rady skončí v polovině roku 2016 guvernér Miroslav Singer. Vzhledem k tomu, že byl do bankovní rady jmenován už dvakrát, znovu v ní zasednout nemůže. V době Zemanova mandátu přijdou na řadu ještě Kamil Janáček, Lubomír Lízal a Pavel Řežábek, kterému ovšem podobně jako Singerovi končí druhé funkční období.
Podle Kovandy je pravděpodobné jen znovujmenování Janáčka. "Například proto, že to byl podle všeho jeden ze tří radních, kteří nezvedli ruku pro intervenci na oslabení koruny v roce 2013," dodává ekonom. Kovanda počítá s tím, že se v bankovní radě objeví i některý z odborářů, kteří nyní proti intervenci vystupují.
Kovanda věří, že na jaře 2017 už bude v Česku "dostatečná" inflace na to, aby ČNB intervenční režim zrušila, a žádné další zásahy tak nebyly třeba. "Pokud bude období deflace, případně nízké inflace trvat déle, tak bude pochopitelně boj ČNB s tímto fenoménem již pravděpodobně poznamenán Zemanovým pohledem na věc," dodává ale ekonom.
Možné zrušení inflačního cíle osobně považuje za tak zásadní krok, že se do něj nepustí ani nová bankovní rada. Zároveň ovšem nevylučuje, že k podobné změně (kterou by se následně mohlo inspirovat i Česko) nedojde "časem" na mezinárodní úrovni.
Podle Šichtařové je pravděpodobné, že pokud bude intervenční režim trvat ještě na jaře 2017, tak jej "nová" bankovní rada opustí.
Strach z deflace nemějte, říkají kritici
S deflací se ČNB i Evropská centrální banka snaží bojovat již déle než rok. V celé eurozóně klesaly v prosinci ceny o 0,2 procenta, deflaci hlásilo dvanáct zemí platících eurem.
Kromě poklesu cen ropy má záporná inflace podle ekonomů i další příčiny, které jsou na rozdíl od zlevňování „černého zlata“ dlouhodobé. Navrátil zmiňuje například předlužení ekonomik, stárnutí populace nebo málo pružný trh práce.
Podle některých odborníků ale strach z deflace stále není namístě. Například Šichtařová označuje aktuální pokles cen za "pozitivní šok", který může naopak podpořit spotřebu. Podobný názor má i ekonom společnosti Partners Pavel Kohout.
"Pokud dovážíme levnější ropu nebo plyn, znamená to, že domácnostem zůstane více peněz na nákup jiného druhu zboží nebo služeb. Je to jednoznačně dobrá zpráva," říká Kohout. Žádný problém s nízkou inflací podle něj neexistuje.
Jestliže budou letos v Česku klesat ceny a nic zlého se nestane, tak bude ČNB podle něj vypadat nutně trapně. "Pokud ale bankovní rada rozhodne o dalším oslabení koruny, její členové možná již nikdy v životě nevyjdou mezi lidi bez ochranky," dodává Kohout. K dalším výrazným kritikům intervence patří kromě současného prezidenta ČR i jeho předchůdce Václav Klaus.
