Praha – Skuteční majitelé firem a svěřenských fondů zřejmě budou v nové evidenci. Osamostatní se taky finanční analytický útvar, jenž je nyní pod ministerstvem financí. Předpokládá to vládní novela zákona proti praní špinavých peněz, kterou dnes schválila Sněmovna.
Pokud normu schválí i Senát a podepíše prezident, evidenci skutečných majitelů povedou rejstříkové soudy. Budou se do ní zapisovat nejen údaje o datu narození nebo bydlišti, ale třeba i o hlasovacích právech. V evidenci budou vedeny i údaje, které budou vysvětlovat, proč je daný člověk skutečným majitelem.
Údaje se budou poskytovat jen kvůli vybraným trestným činům souvisejícím s praním špinavých peněz nebo s terorismem. Přístup k rejstříku budou mít například soudy, policie a zpravodajské služby. O výpis budou moci podle doporučení rozpočtového výboru žádat i osoby, které budou v rejstříku zapsané.
Skutečným majitelem má být podle zákona každý člověk, který má fakticky nebo právně možnost vykonávat rozhodující vliv ve firmě, svěřenském fondu nebo třeba podílovém fondu. Firmy budou muset vést a aktualizovat údaje potřebné ke zjištění a ověření totožnosti svých skutečných majitelů.
K informacím se dostanou i zadavatelé zakázek
Do rejstříku skutečných majitelů firem budou mít zřejmě přístup i zadavatelé veřejných zakázek, například obce a města. Mohli by získávat informace o majitelích těch firem, které vyhrály jejich veřejné zakázky. Údaje by tak nemuseli požadovat po vítězných firmách, jak jim ukládá nový zákon o veřejných zakázkách.
Poslanci schválili pozměňovací návrh rozpočtového výboru, který tuto možnost zadavatelům dává. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) s návrhem vyslovil souhlas. Pozměňovací návrh vítá i Svaz měst a obcí ČR. "Měl by totiž samosprávám zjednodušit cestu, jak zjistit vlastníka dodavatele," sdělila mluvčí svazu Štěpánka Filipová.
Podle nového zákona o zadávání veřejných zakázek, který začne platit od října, musí zadavatel od vybraného dodavatele zakázky požadovat kromě jiného, aby předložil identifikační údaje všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem podle zákona proti praní špinavých peněz. Je to podmínka pro uzavření smlouvy.
Schválený návrh rozpočtového výboru pak tuto povinnost zadavatele požadovat patřičné dokumenty mění. Místo toho budou zadavatelé zjišťovat údaje o skutečných majitelích přímo z nově zřízeného rejstříku. Pokud nepůjdou zjistit, pak zadavatel vyzve vítěznou firmu, aby mu je sdělila sama a předložila k nim patřičné dokumenty, například seznam akcionářů nebo společenskou smlouvu.
Tento nový postup by měl začít platit až od roku 2018, kdy má začít fungovat i nová evidence skutečných majitelů. Ministerstvo spravedlnosti by pak mělo zadavatelům i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřídit přístup k evidenci po internetu.
Změny u svěřenských fondů a FAÚ
Sněmovna už začátkem května podpořila novelu občanského zákoníku, která s touto předlohou souvisí. Úprava kodexu zavede veřejnou evidenci svěřenských fondů rejstříkovými soudy, aby se předešlo jejich zneužívání k praní špinavých peněz. Nyní platí povinnost registrovat svěřenský fond na finančním úřadě.
Důvodem změny postavení finančního analytického útvaru (FAÚ) jsou podle předkládací zprávy doporučení výboru Moneyval Rady Evropy, který je součástí Finančního akčního výboru skupiny zemí G7. Podle výboru není FAÚ nezávislý a samostatný a nemá oddělený rozpočet od ministerstva financí. Ředitel jako vedoucí služebního úřadu by měl být jmenován ministrem financí na základě výběrového řízení podle zákona o státní službě. Spolu s osamostatněním útvaru počítá návrh s navýšením pracovníků FAÚ o polovinu. Nyní je v úřadu podle materiálu 42 tabulkových míst.
Finanční analytický útvar se zaměřuje zejména na boj proti praní špinavých peněz, proti financování terorismu a odhalování toků peněz spojených s korupcí. Přijímá kvůli tomu informace o podezřelých obchodech.
