Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu května umocnil podle ministerstva propad ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám. "Celkem jsme podle aktuálních čísel na mimořádnou podporu ekonomiky a boj s covidem uvolnili 57,3 miliardy korun, dalších více než deset miliard korun představují dosud podpořené úvěry. Další výdaje představují sociální dávky, které meziročně vzrostly o 28 miliard, ale také nárůst investic o 17 miliard, nezbytný k rychlému překlenutí současné situace," řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
V první půlce května MF vyčíslilo celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru zhruba na 1,13 bilionu korun, tedy 20,4 procenta hrubého domácího produktu. Někteří ekonomové vyčíslenou podporu kritizují nebo zpochybňují.
MF dále upozornilo na to, že zatímco v předchozích letech se výsledky hospodaření rozpočtu v květnu pohybovaly v deficitech mezi 20 a 25 miliardami korun, sám letošní květen skončil se schodkem 63,7 miliardy korun.
Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 23,6 miliardy na 476,3 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard korun.
Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci května kleslo meziročně o 3,5 miliardy na 27,6 miliardy korun. Důvodem je podle MF především přijaté opatření v podobě prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a její zaplacení z 1. dubna na 1. července.
MF také upozornilo, že podpora osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) vyplácená formou kompenzačních bonusů měla s objemem 17,3 miliardy korun zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci. To tak meziročně pokleslo o 14,4 procenta na 46,8 miliardy korun.
Inkaso daně z přidané hodnoty pak podle MF pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. I tak ale rozpočet získal z DPH ke konci května 105,4 miliardy korun, tedy meziročně o 7,9 miliardy korun méně.
V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 13 procent, tedy o 76,8 miliardy, na 677,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu meziročně stouply o 49,6 procenta, tedy o 17,1 miliardy, na 51,6 miliardy korun.
Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se pak podle MF projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které meziročně stouply o 7,3 miliardy korun. "Jen za poslední tři měsíce roku dosáhly nákupy materiálu 8,7 miliardy korun, meziročně o 6,1 miliardy korun více," uvedlo MF.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci května 278 miliardy korun, meziročně o 27,6 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 210 miliard korun.
Hospodaření státu v mil. Kč:
| leden-květen | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |
| saldo | -25.977 | -38.319 | -71.410 | -95.356 | -81.467 | -79.047 | -39.777 | -9521 | -22.128 | 22.387 | -18.706 | -23.094 | -50.902 | -157.410 |
Zdroj: MF
