Schodek penzijního systému neudržitelně roste, varoval NKÚ

ČTK ČTK
19. 1. 2015 8:24
Stav zvláštního účtu pro přebytky z důchodového pojištění by mohl být dvojnásobný, pokud by se z důchodového systému nehradila i správa systému.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Schodek důchodového systému se v letech 2009 až 2013 zvyšoval v průměru o 12 procent ročně, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který varoval, že dlouhodobě jde o neudržitelný stav.

Kontrola mimo jiné ukázala, že stav zvláštního účtu pro přebytky z důchodového pojištění by mohl být dvojnásobný, pokud by se z důchodového systému nehradila i správa systému.

Výběr důchodového pojistného NKÚ kontroloval na ministerstvech práce a sociálních věcí (MPSV), financí, obrany a vnitra.

Kontroloři zjistili, že u MPSV, které spravuje 98 procent výdajů důchodového systému, rostly výdaje na důchody od poloviny 90. let v průměru o pět procent ročně kvůli rostoucímu počtu seniorů a také pravidelné valorizaci penzí. Zvyšovaly se sice i příjmy a do systému plynuly také desítky miliard korun z privatizace státních podniků a více než sedmiprocentního podílu z výnosu DPH náležejícího státu, systém je ale stále ve schodku. "Dlouhodobě jde o neudržitelný stav," uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.

Na zvláštním účtu pro přebytky z důchodového pojištění, který byl zřízen v roce 1995, bylo na konci předloňska 22,6 miliardy korun. Podle NKÚ mohl být ale stav účtu dvojnásobný.

"Započítávání nákladů na správu důchodového systému do jeho výdajů podle NKÚ zkresluje celkovou bilanci příjmů a výdajů systému. Pokud by totiž ministerstvo v letech 2004 až 2008, kdy byl důchodový systém přebytkový, převedlo na zvláštní účet celý přebytek a neodečetlo z něj výdaje na správu, mohl být zůstatek na zvláštním účtu o 22,5 miliardy korun vyšší," dodala mluvčí.

Náklady na správu důchodového systému, které do výdajů systému započítává v souladu se zákonem ministerstvo financí, se podle NKÚ v letech 2009 až 2013 pohybovaly mezi pěti až sedmi miliardami korun.

Dávky důchodového pojištění koncem roku 2013 pobíraly téměř tři miliony lidí. Rostl především počet přiznaných starobních důchodů. Ten koncem roku 2013 podle MPSV pobíralo zhruba 2,3 milionu seniorů, což je asi o třetinu více než v roce 1996.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Česká pošta nestojí před krizí, kontroly nezjistily žádná pochybení, uvedl Hamáček

Česká pošta podle ministra vnitra Jana Hamáčka nestojí před krizí, hrozbu stávky označil za bezdůvodnou. Desítky kontrol ve firmě podle něj nezjistily žádná pochybení. Hamáček také bude chtít jednat o kompenzacích pro Českou poštu za ztráty během koronavirové krize. Ztráty podniku vyčíslil zhruba na 780 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Magma ze sopky na Kanárských ostrovech může vytékat až tři měsíce, obávají se experti

Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři týdny nebo až tři měsíce, informoval dnes deník El País s odkazem na vulkanologický institut Kanárských ostrovů. Několik proudů masy žhavé lávy na cestě k pobřeží dosud zničilo dvě stovky domů a na 154 hektarů půdy, ohroženy jsou i banánovníkové plantáže. Přerušen je kvůli valící se lávě stále provoz na šesti silnicích, letecká doprava na ostrově funguje bez omezení.

Největší obavy nyní panují ze střetu žhavé lávy s mořskou vodou, po němž se do ovzduší uvolní obrovské množství páry a toxických plynů. Riziko velkých cunami podle expertů nehrozí. Pobřeží na jihozápadě ostrova bylo uzavřeno, láva by tam měla dorazit během několika dnů, její postup se totiž zpomalil. Nyní je okraj proudů lávy asi 2,5 kilometru od pobřeží. V některých částech dosahuje masa lávy výšky až 12 metrů.

Láva kromě zatím dvou stovek domů zničila i infrastrukturu ostrova, elektrické vedení, zemědělskou půdu, ale také například zavlažovací potrubí k banánovníkovým plantážím. Ohroženo je nyní asi 400 hektarů plantáží banánovníků, jehož pěstování patří k hlavním ekonomickým odvětvím na ostrově. V nejpostiženější oblasti kolem obcí El Paso a Los Llanos de Aridane se pěstuje asi 20 procent produkce banánů ostrova. O práci tak mohou podle deníku La Vanguardia přijít stovky lidí.

Erupce na La Palmě už zničila také řadu domů, které fungovaly jako ubytování pro turisty. Právě jihozápad ostrova je vyhledávanou destinací zejména německých a holandských turistů. Cestovní ruch se přitom právě sotva začal vzpamatovávat z omezení kvůli pandemii covidu-19. Španělská ministryně cestovního ruchu Reyes Marotová nicméně v pondělí uvedla, že tato událost může být i reklamou pro cestovní ruch v příštích týdnech a měsících, za což si vysloužila kritiku místních obyvatel.

Přírodní katastrofa si díky včasné evakuaci nevyžádala žádné oběti, ani zraněné. Z postižené oblasti bylo evakuováno na 6000 lidí. Škody způsobené erupcí odhadl premiér Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres na více než 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč).

Vyvěrání magmatu ze sopky odhadují experti na několik týdnů až měsíců. Vychází přitom z dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585, kdy to bylo 84 dnů, a nejkratší z roku 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní. Návrat k normálu ale po této přírodní katastrofě podle televize RTVE potrvá další týdny či měsíce.

Deník El País dnes s odvoláním na vulkanologický ústav Kanárských ostrovů napsal, že do vzduchu se po erupci nyní na La Palmě uvolňuje denně odhadem od 6000 do 11.500 tun oxidu siřičitého.

Další zprávy