Krátce před půlnocí oznámila nejprve maďarská vláda a poté i distributor v Rakousku, že dohodnuté dodávky opět přitékají "na plný výkon".
Slovensko původně hlásilo třetinový pokles, stejně tak Maďaři, Rakušané či Poláci. Francie oznámila propad o 25 až 30 procent. To vše několik hodin poté, co kvůli sporu o cenu Rusko v neděli přestalo dodávat plyn Ukrajině, přes jejíž území vedou plynovody dále na západ.
Kolik plynu odebírá Evropská unie z Ruska, si prohlédněte v grafech.
Ruský monopolní dodavatel Gazprom proto hned v pondělí vydal prohlášení, že "pošle plynovodem další kubické metry plynu navíc".
Rusové se přitom hájili tím, že posílají Evropě vše podle kontraktu, avšak plyn je podle nich "zcizován" na ukrajinské půdě.
Česko je v klidu
Maďarský distributor MOL poté, co dodávky z Ukrajiny klesly, nařídil velkým spotřebitelům: Všude tam, kde je to možné, přejděte z plynu na jiné zdroje.
Poláci v neděli zaznamenali pokles odběru o 14 procent. Úřady vydaly prohlášení, že výpadek pokryjí rezervy. Ministr hospodářství Piotr Wozniak zároveň v neděli večer uvedl, že stát vyjednává o tom, jak ukrajinské potíže obejít navýšením dodávek plynovodem přes Bělorusko.
Dominantní český distributor RWE Transgas, ujišťuje, že i kdyby byly dodávky z Ruska zcela přerušeny, vydrží zásoby na několik týdnů.
Podle mluvčí společnosti Slovenský plynárenský priemysel nelze zatím říct, zda se pokles dodávek odrazí také na snížení tranzitu dále na západ, tedy i do Česka. Podle společnosti RWE Transgas, která dováží plyn do Česka, je však dovoz zemního plynu do České republiky nadále v normálu.
Klesne tlak, ceny stoupnou
Ekonom moskevské Alfa banky Chris Weafer však varuje: "Pokud Gazprom zastaví dodávky na více než 4 dny, tlak v plynovodu poklesne natolik, že obnova potrvá týdny."
"Čím déle bude přerušení trvat, tím větší je pravděpodobnost růstu cen plynu v Evropě kvůli obavám z přerušení dodávek," uvedl Weafer pro International Herald Tribune.
Přečtěte si, o co jde ve sporu Rusko-Ukrajina
Napětí na západě
Gazprom dodává čtvrtinu plynu, který Evropská unie potřebuje. Osmdesát procent přitom putuje právě přes Ukrajinu. Většina míří do nových východních zemí, a také do Německa, Francie, Itálie a Rakouska.
Německo, které bere z Ruska asi třetinu své spotřeby plynu, by nemělo mít problémy. Uvedly to International Herald Tribune. Největší tamní dodavatel E.ON tvrdí, že může nahradit ruské dodávky plynem ze Norska nebo Nizozemska. "Průmyslu a spotřebitelů se to nedotkne," řekl mluvčí německého distributora BGW Marian Rappl.
Norsko však tvrdí, že nemůže výpadky v dodávkách plynu nahradit. Podrobnosti ZDE
Podle nedělního vydání listu Frankfurter Allgemeine už poradce kancléřky Angely Merkelové vyjednává s úředníky v Kremlu, jak situaci vyřešit. Německé ministerstvo zahraničí tuto informaci nepotvrdilo.
Představitelé monopolního Gazpromu opakovaně prohlásili, že evropské dodávky budou pokračovat.
Navzdory těmto výrokům například vedení italského dovozce Eni uvedlo: "Dostali jsme od Gazpromu varování, že přerušení dodávek pro Itálii může přijít."
Šéf Eni Paolo Scaroni řekl rozhlasové stanici Gr1, že zásoby šesti miliard kubických metrů vystačí zemi na dva týdny, avšak mohou se ztenčit i rychleji, protože Itálie dodává evropským sousedům energii, pocházející právě z plynu.
Francouzký Gaz de France zatím veřejně reagoval opatrně: "Sledujeme situaci a zkoumáme, jak si zajistit dostatek dodávek plynu."
Plyn, věc politická
Do "plynové krize" se vložilo i americké ministerstvo zahraničí, které se ohradilo proti ruskému využívání dodávek energie k politickému tlaku. Podle Washingtonu vytváří Moskva nejistotu v energetickém sektoru.
Podporujeme posun směrem k tržnímu určování cen energií, ale domníváme se, že taková změna může být zavedena časem, a ne náhle a jednostranně," prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack.
Ministři energetiky Německa, Francie, Itálie a Rakouska v neděli ve společném dopise vyzvali Moskvu a Kyjev, aby navzdory vzájemnému sporu zajistily stabilní dodávky plynu do Evropské unie, která vyjádřila znepokojení. Sporem se budou ve středu 4. ledna zabývat energetičtí činitelé členských zemí.
