Praha - Zatímco loni na konci května přebývalo ve státním rozpočtu přes 22 miliard korun, letos je výsledek o více než 40 miliard horší. Česko po pěti měsících hospodaření vykázalo letos poprvé schodek. Vyplývá to z údajů ministerstva financí.
Hlavní příčinou je podle ministerstva meziročně pomalejší příliv prostředků z Evropské unie. "Na vysokou srovnávací základnu loňského roku mělo vliv zejména to, že především v jeho první polovině byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech," říká mluvčí ministerstva Michal Žurovec.
Celkové příjmy státu se ke konci května meziročně snížily o více než 36 miliard korun navzdory tomu, že se na daních podařilo vybrat o téměř třicet miliard korun více. Celkové výdaje se ve srovnání s prvními pěti měsíci loňského roku příliš nezměnily - vzrostly jen 0,9 procenta, a to především kvůli zvýšení objemu vyplácených sociálních dávek o devět miliard korun. Oproti loňsku naopak stát letos výrazně méně investoval. Meziroční propad kapitálových výdajů činí 56 procent.
"Dnešní údaj potvrzuje, že se v letošním roce vládní finance vrací do normálu, kterým je chronický deficit. Loňského mimořádného přebytku dosáhlo ministerstvo financí pouze díky přílivu peněz z fondů EU, a to zpětně za dříve uskutečněné projekty spolufinancované z unie. Letos tento evropský doping chybí," říká ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Největším zdrojem příjmů rozpočtu zůstává pojistné na sociální zabezpečení, které zatím dosáhlo 188,2 miliardy korun. Meziročně je to o 7,6 procenta více, což ministerstvo financí přičítá především růstu zaměstnanosti, mezd a platů.
Ještě rychlejším tempem rostl výběr DPH, na kterém letos stát získal o 9,4 procenta více peněz než za prvních pět měsíců loňského roku. "Meziroční nárůst inkasa DPH za leden až květen jednoznačně ukazuje efektivitu zavedených opatření v boji proti daňovým únikům," uvádí ministerstvo financí.
Zmiňuje například zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb, jejíž druhá fáze začala 1. března. Se zavedením EET souvisí také snížení sazeb DPH na stravovací služby, noviny a časopisy, které se podle ministerstva na výběru DPH naopak projevilo nepříznivě.
Na straně rozpočtových příjmů vykázala silný růst také daň z příjmů zaměstnanců, jejíž výběr se meziročně zvýšil o 12 procent. Důvodem je - podobně jako v případě pojistného na sociální zabezpečení - především růst zaměstnanosti, mezd a platů. "Vyšší meziroční nárůst inkasa ovlivnilo také zvýšení minimální mzdy a nepřímo i zavedení EET," uvádí ministerstvo.
Poslanci na letošní rok schválili schodek ve výši 60 miliard korun, výsledek by však podle ekonomů mohl být o něco příznivější. "Ve výhledu pro celý rok 2017 pracuji s předpokladem schodku na úrovni 40 miliard korun," očekává hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
"V dalších měsících by se mohl schodek rozpočtu snížit. Do státní kasy by měl především v červenci přijít balík daně z příjmu právnických osob," upozorňuje ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Rozpočet podle něj na konci roku překoná plán o 15 miliard korun a vykáže schodek ve výši 45 miliard.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek ovšem podotýká, že stát může lepšího než plánovaného výsledku dosáhnout především za cenu nedostatečných investic. "Ve světle rostoucích výdajů na mzdy ve veřejném sektoru před volbami skončí hospodaření státu oproti plánu s výrazně nižším schodkem jen tehdy, pokud se nepodaří vyčerpat investiční výdaje," říká Sobíšek.
Loni stát i díky mimořádně silnému přílivu prostředků z EU překonal původní plán o více než 130 miliard korun. Navzdory schválenému schodku 70 miliard korun skončil státní rozpočet v rekordním přebytku bezmála 62 miliard.
