Praha/Paříž – Příjmová nerovnost je v Česku jedna z nejnižších mezi vyspělými státy světa a také ohrožení příjmovou chudobou patří k nejmenším na světě. Potvrzují to nově zveřejněné statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které vycházejí většinou z údajů za rok 2014.
Desetina lidí s nejvyšším příjmem v České republice vydělává v průměru „jen“ 5,6krát více než desetina nejchudších. To řadí Česko na čtvrté místo mezi 35 členskými státy OECD. Nejvíce jsou si v příjmech rovni Islanďané, kde deset procent nejbohatších vydělává jen pětkrát více než ti nejchudší. Následují Dánsko a Finsko (shodně 5,3krát).
Příjmové rozdíly mezi 10 % nejbohatších a 10 % nejchudších:
| Island | 5,0 |
| Dánsko | 5,3 |
| Finsko | 5,3 |
| Česko | 5,6 |
| Slovinsko | 5,7 |
| Belgie | 5,8 |
| Norsko | 6,1 |
| Lucembursko | 6,4 |
| Švédsko | 6,6 |
| Slovensko | 6,6 |
| Rakousko | 6,8 |
| Německo | 6,8 |
| ... | ... |
| Estonsko | 11,3 |
| Itálie | 11,4 |
| Řecko | 11,4 |
| Španělsko | 12,7 |
| Rusko | 12,9 |
| Turecko | 13,1 |
| Izrael | 13,3 |
| USA | 18,8 |
| Chile | 20,6 |
| Mexiko | 20,9 |
Naopak největší příjmová nerovnost – zůstaneme-li u vyspělých ekonomik členů OECD – panuje v Mexiku a Chile, kde si desetina lidí s nejvyššími příjmy vydělává téměř 21krát více než desetina nejchudších.
Ze statistik za celou OECD dále vyplývá, že příjmové rozdíly se zvyšují. Nejbohatší si nyní vydělají v průměru 9,4krát více, zatímco v osmdesátých letech to bylo jen sedmkrát více.
Podobné výsledky ukazuje také takzvaný Giniho koeficient. Ten se pohybuje se od nuly do jedné – nula představuje absolutní příjmovou rovnost, zatímco hodnota jedna by znamenala, že veškerý příjem dostává jediný člověk ve společnosti.
Nejnižší Giniho koeficient mají Island (0,242), Norsko, Dánsko, Slovinsko, Finsko a Česká republika (0,262); nejvyšší Chile (0,465), Mexiko (0,459) a USA (0,394). OECD pro porovnání uvádí i některé nečlenské státy, z nichž nejhůře vycházejí Jihoafrická republika (0,670), Kolumbie (0,556), Brazílie (0,55) a Čína (0,469).
Relativně dobře je na tom Česko také z hlediska příjmové chudoby. Za ni je podle OECD označován stav, kdy člověk získává méně než polovinu mediánu příjmů v dané zemi. Medián ukazuje střední hodnotu, pokud bychom všechny příjmy seřadili za sebou – tedy přesně 50 procent příjmů je vyšších a 50 procent nižších než medián. Jde tak o „reálnější“ ukazatel, který lépe než statistický průměr omezuje extrémně vysoké nebo nízké hodnoty.
V celkovém žebříčku bez ohledu na věk patří Česku třetí místo. Příjmová chudoba se týká šesti procent obyvatel, méně už je to jen na Islandu (4,6) a v Dánsku (5,4). Nejhůře na tom jsou Izrael (18,6) a USA (17,5).
Podíl lidí pod hranicí příjmové chudoby bez ohledu na věk:
| Island | 4,6 % |
| Dánsko | 5,4 % |
| Česko | 6 % |
| Finsko | 6,8 % |
| Norsko | 7,8 % |
| Francie | 8 % |
| Slovensko | 8,4 % |
| Lucembursko | 8,4 % |
| Nizozemsko | 8,4 % |
| Švýcarsko | 8,6 % |
| Švédsko | 8,8 % |
| .... | ... |
| Řecko | 15,1 % |
| Španělsko | 15,9 % |
| Japonsko | 16,1 % |
| Estonsko | 16,3 % |
| Mexiko | 16,7 % |
| Chile | 16,8 % |
| Turecko | 17,2 % |
| USA | 17,5 % |
| Izrael | 18,6 % |
Mladí Češi mezi 18 až 25 lety jsou na tom dokonce nejlépe ze všech států OECD. Pod hranicí příjmové chudoby žije podle OECD jen 4,9 procenta lidí v této věkové skupině. Až za Českem skončily Island (6,4 procenta) a Švýcarsko (7,1 procenta). Na opačném konci žebříčku je překvapivě Norsko, kde se pod hranicí příjmové chudoby nachází čtvrtina mladých lidí.
Podíl lidí ve věku 18 až 25 let pod hranicí příjmové chudoby:
| Česko | 4,9 % |
| Island | 6,4 % |
| Švýcarsko | 7,1 % |
| Slovinsko | 7,9 % |
| Austrálie | 8 % |
| Slovensko | 8,5 % |
| Lucembursko | 8,6 % |
| ... | ... |
| USA | 19,9 % |
| Španělsko | 20,1 % |
| Finsko | 20,6 ˇ% |
| Dánsko | 21,4 % |
| Řecko | 21,5 % |
| Nizozemsko | 22,8 % |
| Norsko | 24,4 % |
Zdroj všech tabulek: OECD Society at a Glance 2016
Třetí nejnižší v rámci OECD je pak příjmová chudoba v Česku u lidí starších 65 let. Týká se jen tří procent lidí – lépe jsou na tom jen Nizozemsko (2,2 procenta) a těsně Island. Jednoznačně nejhůře je na tom podle statistik Korea – pod hranicí příjmové chudoby tam žije téměř polovina (48,8 procenta) nejstarších lidí. V Austrálii, která je druhá od konce, je to 25,7 procenta.
Ve věkové skupině 25 až 65 let žije v ČR pod hranicí příjmové chudoby 5,7 procenta osob. Jedná se o čtvrté nejnižší číslo v OECD – lépe jsou na tom Dánsko (3,7 procenta), Island a Finsko. Nejhorší čísla vycházejí pro Španělsko (16 procent) a Řecko (15,4 procenta).
